Varšava poslala na hranice další vojáky, nyní už jich tam má na 12 tisíc, další jsou v pohotovosti. U hranic s Běloruskem "začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území" Polska, prohlásil v pondělí mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. Zároveň obvinil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že se snaží destabilizovat Polsko a Evropskou unii.

"Bělorusko chce vyvolat větší incident s výstřely a zraněnými," uvedl náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.

Tisíce lidí dnes vyšly do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi.
Její srdce také bilo. Tisíce Poláků protestovaly proti zákonům o potratech

Polský premiér Mateusz Morawiecki svolal ve stejný den krizový štáb polské vlády a uvedl, že vláda je odhodlaná bránit hranice Polska i Evropské unie. Podle mluvčího polské vlády Piotra Müllera je na bělorusko-polské hranici 3000 až 4000 lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Celkově by se mohlo pokusit překonat hranici z Běloruska až 10 tisíc migrantů, uvedl.

Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na 2000. Informace je těžké ověřit, protože do příhraniční oblasti nesmí novináři ani ochránci lidských práv.

Kvůli eskalaci napětí na bělorusko-polské hranici ohlásila litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová vyslání vojáků na hranice s Běloruskem a Polskem. Bilotaitéová rovněž uvedla, že litevská vláda projedná vyhlášení výjimečného stavu v pohraničí. Ten polská vláda vyhlásila v pohraničí už v září.

Už žádná další. Smrt mladé ženy vyvolala další vlnu demonstrací proti zákazu potratů v Polsku.
Už žádná další. Polskem otřásla smrt ženy, které odmítli přerušit těhotenství

Varšava viní Minsk z toho, že migranty k hranicím dováží a mstí se tak za sankce, které EU uvalila na Lukašenkův autoritářský režim kvůli porušování lidských práv. Lukašenko obvinění odmítá. Běloruské úřady dnes AP řekly, že migranti se snaží jen uplatnit své právo požádat o azyl v EU a že nejsou bezpečnostní hrozbou, protože se nechovají agresivně.

K větší podpoře Polska a dalších zemích, jež čelí migračním tlakům z Běloruska, vyzvaly pobaltské státy. "EU musí zrychlit zavedení dalších sankcí (proti Bělorusku) a financovat posílení (své) vnější hranice," uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkévičs. Podobný názor má i Estonsko. Litevský prezident Gitanas Nauséda vyjádřil Polsku solidaritu.

Extrémní situace 

Situaci na polsko-běloruské hranici označil na twitteru za "extrémní" český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Podle něj Minsk musí přestat používat migranty jako zbraně proti svým sousedům. Šéf české diplomacie současně vyzval ke zpřísnění sankcí proti představitelům Lukašenkova režimu.

Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz uvedl, že unijní pohraniční agentura Frontex je připravena polským úřadům pomoci, například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Polsko ale spolupráci s Frontexem od začátku krize před několika měsíci odmítá a nechce běžence do země vpouštět. Kvůli tomu na hranici postavilo i plot a zábrany z ostnatého drátu.

Mateusz Morawiecki.
Poláci řeší dilema. Uchlácholit Brusel, nebo přijít o miliardy z dotací

Předák polské opozice a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že polská vláda by kvůli krizi na hranici měla zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci. Tento článek počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemích cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.