Co se děje v Polsku.
Jak nasadit plynovou masku, jak se schovat před jaderným výbuchem, sborka a rozborka samopalu, znalost různých typů zbraní, výuka o zásadách vojenské služby, improvizovaná protichemická obrana IPCHO, první pomoc. Tak vypadaly hodiny branné výchovy před rokem 1989, která po revolucích postupně ze socialistického školství východní Evropy zmizela.
U našich severních sousedů ji nahradily jiné předměty, jedním z nich je i Výchova k bezpečnosti. I zde se mladí lidé učí, co dělat s otevřenou zlomeninou ruky nebo jak se zachovat při požáru. Od letošního září ale dýchnou do školních lavic staré časy. Polské ministerstvo školství oznámilo, že se vrátí k původnímu názvu předmětu.

„V rámci branné výchovy se žáci 8. tříd základní školy se zbraněmi seznámí nejdříve teoreticky. Na středních školách už v prvním ročníku navštíví střelnici, kde si alespoň jednou zastřílí,“ řekl v Polském rozhlasu ministr školství Przemyslaw Czarnek.
„Patnáctileté dítě, zcela v souladu s polskými zákony, již může mít sexuální styk, ovšem sexuální výchova je pro tuto vládu na školách nepřípustná. Místo toho se děti budou učit, jak střílet,“ zareagoval pro rozhlas na Czarnekův plán dětský ombudsman Mikolaj Pawlak.
Podle šéfa kabinetu ministra Czarneka Radoslawa Brzózka musí výuka Výchovy k bezpečnosti reagovat na aktuální hrozby. „Kvůli Putinově válce musí být základní osnovy přizpůsobeny nové realitě," napsal na Twitteru. Potvrdil, že zbraňová nauka a návštěvy střelnic se mají vrátit již v příštím školním roce. „Společně se střeleckými organizacemi a pod přísným dohledem ministerstva národní obrany připravujeme výcvik, který splní bezpečnostní standardy a předá studentům praktické dovednosti,“ uvedl. Střílet se proto začnou učit už čtrnácti a patnáctiletí studenti, kteří pak po dosažení plnoletosti absolvují kurz s bojovými zbraněmi: pistolemi, puškami i samopaly.
Hledání instruktorů
Mnoho učitelů Výchovy k bezpečnosti však tvrdí, že nejsou připraveni podobné hodiny vést. Nikdy totiž nedrželi v ruce zbraň. Kdo tedy bude mládež na střelnici instruovat? O možné spolupráci škol s organizacemi, jako je Národní liga obrany nebo Polská sportovní střelecká asociace, už jednají ministerstva školství a obrany. Potvrdil to pro deník Gazeta Prawna plukovník Waldemar Krzyžanowski z ministerstva obrany.
„Střelba neměla ze škol nikdy zmizet,“ řekl pro deník Gazetu Wyborczu učitel Výchovy k bezpečnosti, střelecký instruktor a zároveň tajemník regionální pobočky Ligy národní obrany v Žarech Grzegorz Urbaniak. „Učil jsem ve vojenských třídách, učil jsem brannou výchovu, teď učím Výchovu k bezpečnosti, a vím jedno: Bezpečně používat zbraně by se děti měly naučit v 7. a 8. třídě základní školy. Je velká škoda, že jsme zlikvidovali střelnice u škol a zbraně roztavili a dali do šrotu. Teď, když je válka, si najednou tam nahoře vzpomněli, že máme nevycvičené záložáky,“ pokračoval učitel.

Podobného názoru je ředitel základní školy v Gdaňsku Adam Perzyński. „Asi to nebude populární, co řeknu, ale už jsem u nás na škole řešil, jak laserovou či elektronickou střelnici vybudovat. Děti jsou do toho zapálené, všechny hrají střílečky na počítačích. Aby bylo jasno: Žákům 8. tříd bych opravdové zbraně do ruky nedával. Ale stojí za to, podle mě, je naučit, jak se bránit, bez paniky, chytře. A jak poskytnout první pomoc,“ řekl Wyborcze a zdůraznil, že k zajištění podobných aktivit budou třeba velké prostředky a místo.
„My v Žarech už máme infrastrukturu připravenou. Stačí podepsat smlouvu, zaplatit instruktory a mohou k nám chodit i děti z okolních obcí,“ uvedl Urbaniak. „Je důležité, aby děti ucítily střelný prach, výstřel. Doma ať si klidně střílejí s virtuálními zbraněmi na počítačích,“ dodal.
Většina měst ale připravenou střelnici jako Žary nemá. Ministerstvo národní obrany oznámilo, že plánuje urychlenou výstavbu výcvikových středisek v každém vojvodství. V jednání je také varianta, že budou moci školy využívat i střelnice u vojenských útvarů.
Zaznívá i kritika
Ne každému se ale nápad líbí. Opoziční poslankyně Agnieszka Dziemianowicz-Bak se domnívá, že tyto návrhy „jen dále zvyšují válečnou horečku a vizi všeobecné militarizace“. Zároveň vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost podle ní touto aktivitou jen živí „mýtus o malém povstalci“. Ten Poláky doprovází od Varšavského povstání za 2. světové války, kde byli ozbrojení skauti součástí polských jednotek. Mezi úředníky se objevují názory, že toto řešení má nahradit všeobecnou brannou povinnost.

„Obraz dítěte se zbraní není obraz, který by měl být běžnou součástí našich životů,“ uvedla pro polský deník psychoterapeutka Zofia Piersa-Poddebniak z organizace PO.MOC. „Mladí lidé mají za sebou dva těžké roky plné úzkosti. Nejprve pandemie koronaviru, nyní válka v zahraničí. Čtrnáctileté nebo patnáctileté děti navíc zažívají těžké období ve svém vývoji. Hormonální bouři, změny v těle i hlavě. Nemůžeme přeci říci, že když nemají pocit bezpečí a jsou emočně nestabilní, že zbraně je zachrání,“ zdůraznila.
Piersa-Poddębniak dále upozornila, že současný polský zdravotnický systém a obtížný přístup k dětským psychologům a psychiatrům neumožňuje poskytnout mladým lidem s emočními problémy rychlou podporu a léčbu. „Terapie ze zdravotního pojištění v Polsku je fikce. Skutečný kontakt se zbraněmi u citlivých dětí může jen zvýšit jejich úzkost, agresivitu nebo sebedestrukční chování,“ dodala pro Gazetu Wyborczu.
Rubrika U sousedůU sousedůV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.