Kliknutím zvětšítePolsko, které poskytlo útočiště více než dvěma milionům ukrajinských válečných běženců a je klíčovou zemí i pro vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem, dostane v příštích týdnech obří pomoc z Evropské unie. Polský Sejm v noci na pátek odhlasoval zrušení nejproblematičtější části soudní reformy, zrušení disciplinárních komor. Ty umožňovaly vládním politikům trestat nepohodlné soudce.
Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku disciplinární komoru zrušit, a protože Varšava neuposlechla, udělil jí soud EU pokutu, která do včerejška činila 160 milionů euro, tedy asi čtyři miliardy korun.
Ještě horší však pro Polsko bylo, že Evropská komise kvůli tomuto nejkřiklavějšímu porušení nezávislosti soudců a pravidel právního státu dlouhé měsíce blokovala Polsku výplatu peněz z Plánu obnovy EU. Polsko, jeden z největších plánovaných příjemců těchto peněz původně určených na restart ekonomiky po covidové pandemii, mělo v neschváleném Národním plánu obnovy zablokováno celkem 36 miliard euro, tedy skoro bilion korun.
Dudův kompromis
Vyjednávání s Evropskou komisí se ujal prezident Andrzej Duda, který se v Bruselu dohodl na minimu, které musí Polsko udělat, aby Evropská komise odblokovala plán obnovy a zrušila i pokutu za neplnění rozsudku Soudního dvora EU. A navrhl novelu zákona, která zrušila právě onu disciplinární komoru soudů volenou politiky.
Jenže v rozhádané vládní koalici v čele s Právem a spravedlností (PiS) se proti ústupkům Bruselu postavil autor soudní reformy Zbigniew Ziobro z malé koaliční strany Solidarní Polsko. Bez hlasů Ziobrových poslanců neměl PiS dostatek hlasů na zrušení zákona o disciplinární komoře. Opozice v čele s expremiérem Donaldem Tuskem žádala zásadnější změny v soudní reformě a odmítala změny, které jsou podle ní jen naprostým minimem, podpořit. Několik měsíců proto ležel Dudův návrh v Sejmu a běžela složitá vyjednávání.
Až včera se podařilo najít spolu s několika „nezávislými poslanci“ Právu a spravedlnosti dost hlasů. Pro zrušení disciplinární komise hlasovali nakonec i poslanci Ziobrova Solidárního Polska, čím se podařilo zabránit rozpadu vládní koalice, který reálně hrozil. Kompromis se podařilo najít i díky tomu, že disciplinární komoru nahradí „komora profesní odpovědnosti“. Její členové budou ale vybíráni jiným způsobem než ti ve stávajícím orgánu.
Peníze EU pro Polsko
„V novelizaci zákona přijatém v Sejmu zůstaly všechny klíčové části návrhu prezidenta Andrzeje Dudy. Podařilo se dosáhnout kompromisu jak v rámci Polska, tak se zahraničím,“ přivítal hlasování Sejmu šéf kabinetu prezidenta Pawel Szrot. Spojencem Dudy v prosazení klíčového kompromisu s unijními orgány byl premiér Mateuz Morawiecki a jeho proevropské křídlo v Právu a spravedlnosti. „Už příští čtvrtek přijede do Varšavy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová, aby podepsala klíčové dokumenty týkající se polského plánu obnovy,“ prohlásil včera před Sejmem Morawiecki.
To, že se klíčová dohoda Evropské komise s Polskem blíží, naznačili v minulých týdnech v rozhovorech poskytnutých Deníku jak místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, tak český velvyslanec ve Varšavě Jakub Dürr. „Jednáme. Vidím pozitivní posun v tom, že se v Sejmu projednává zákon, který připravil polský prezident Duda. Ten se týká reformy justice, zejména v disciplinární části,“ uvedla pro Deník před několika týdny Jourová.
Polská opozice sice krok Sejmu přivítala, ale podle ní mnohé škodlivé elementy reformy omezující nezávislost soudů stále zůstávají v platnosti. Tím nejproblematičtějším je Zemská soudní rada, nejvyšší orgán soudcovské samosprávy, o jehož složení rozhodují politici. „To, co přijal Sejm není reforma. Je to ale určité gesto, gesto směrem k Evropské komisi,“ řekl šéf polské opozice Tusk, bývalý polský premiér a bývalý prezident Evropské unie.
14
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
