„My máme peníze na investice spojené s důležitými reformami. Ty ale úzce souvisejí s doporučeními pro jednotlivé členské země. A pro Polsko je takovým dlouhodobým doporučením řešení nezávislosti soudního systému na výkonné moci,“ uvedla von der Leyenová na dotaz ohledně průtahů se schvalováním polského plánu.

Šéfka komise rovněž sdělila, že bude od polské vlády požadovat jasný závazek k ukončení činnosti disciplinární soudcovské komory, zavedení změn v kárném systému soudců a rovněž k zahájení procesu návratu vyloučených soudců do talárů. „Tyto reformy jsou pro nás nepodkročitelnou podmínkou,“ zdůraznila von der Leyenová.

Jiří Pospíšil.
Europoslanec Jiří Pospíšil: Polsko získalo jadernou zbraň proti Bruselu

Polský plán obnovy po covidové pandemii byl dojednán již v polovině července. V létě ale další kroky při jeho schvalování Brusel zabrzdil. Jak napsal polský deník Gazeta Wyborcza, impulsem mu byl rozsudek polského Ústavního soudu, který vede Julie Przylebská. Tu tam dosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), podle kritiků od té doby konstituční tribunál jedná zcela podle záměrů této konzervativní partaje. V létě se řešila relevance předběžných opatření, které vydává Soudní dvůr Evropské unie. Tehdy šlo o předběžná opatření týkající se polského soudnictví. O dva měsíce později se ale u našich severních sousedů argumentovalo stejně i u opatření v kauze dolu Turów.

Pokuty? Nezaplatíme

Za ten by měly platit pokutu stanovenou ve výši půl milionu eur denně (13 milionů Kč). Ale neplatí. Jak informovala polská stanice RMF FM, minulou středu k této platbě přibyla další pokuta ve výši jednoho milionu eur denně. „Za to, že kárný senát Nejvyššího soudu stále nebyl zlikvidován.“

Prezident Andrzej Duda zaplnil tento senát osobami, které mu určila zpolitizovaná polská Národní rada soudnictví, napsala Gazeta Prawna. Evropská Soudní dvůr pak rozhodl, že tento senát není nezávislý a nesplňuje evropské standardy soudnictví. A protože se náš severní soused neměl k řešení evropských výtek, došlo na pokuty.

Hnědouhelný důl Turów
Ministerstvo nechce zveřejnit smlouvu s Poláky o Turówu. Greenpeace podá žalobu

Poslední vyjádření von der Leyenové mimo jiné také potvrdilo uniklé plány, o kterých polské deníky informovaly již od září, jak hodlá kabinet Mateusza Morawieckého peníze z plánu obnovy zachránit a pokuty zrušit. Podle těchto zpráv by měl z Varšavy nejdříve zaznít „mocný akord“ v podobě likvidace disciplinární komory, píše Wyborcza. Zbytek požadovaných reforem by byl zaváděn až poté, postupně, do června příštího roku. Což měl být podle polských informací, hraniční termín, do kterého byla ochotna Komise počkat.

Podle včerejšího vyjádření komisaře pro spravedlnost Reynderse se ale tato lhůta rychle pro Poláky zkracuje. Jak mimo jiné uvedl komisař pro belgický deník L’Echo: „Pokud nebude dialog dostačovat, sáhneme po jiných prostředcích.“

Potvrzuje se tak zjištění polských médií, že požadavky a data Evropské komise, které prezentovala Ursula von der Leyenová, nejsou v souladu s požadavky řady europoslanců a aktivistických členů komise. Ti by rádi viděli kompletní schválení polského plánu obnovy až po úplné implementaci letního rozhodnutí Soudního dvora EU. Obávají se totiž, že harmonogram do června příštího roku nabízí příliš mnoho prostoru pro kreativní naředění jeho významu.

Mateusz Morawiecki.
Polsko je na rozcestí. Polexit není žádná chiméra

Evropský parlament ve svém usnesení z minulého týdne dokonce vyzval Evropskou komisi a vlády členských států, aby polský plán neschválily, „dokud polská vláda plně a řádně nezavede rozsudky Soudního dvora do svého justičního systému.“ V porovnání se slovy von der Leyenové jdou jednání vedená Evropskou komisí mnohem kompromisnější cestou, dodává deník Rzeczpospolita.

Třetí světová válka

Premiér Mateusz Morawiecki kvůli všemu výše zmíněnému onen zmíněný „mocný akord o likvidaci disciplinární komory“ vyslal v debatě o Polsku v Evropském parlamentu i během summitu EU před pár dny. V rozhovoru pro britský deník The Financial Times pak kromě vypjatých slov o třetí světové válce s Bruselem tento krok upřesnil s tím, že se tak stane do konce letošního roku.

Přesto nemá Polsko ani zdaleka vyhráno. Gazeta Wyborcza si klade například otázku, zda podmínky, které vůči Polsku vyslovila von der Leyenová, nebudou v očích některých členských zemí prostě příliš mírné. „A pak se klidně může stát, že ve většinovém hlasování v Radě EU polský Národní plán obnovy neprojde.“

„Pokud bychom uvěřili harmonogramu s likvidací disciplinární komory, souhlas Rady EU před Vánoci je přesto nemyslitelný,“ vysvětlil polskému deníku diplomat z jednoho radikálnějšího členského státu.

Výstavba polské S3 v úseku Kamienna Góra - Lubawka.
Poláci už pokládají na rychlostní silnici S3 v Lubawce asfalt. Končí v polích

A důvěra je přesně to, co mezi Polskem a vedením EU rozhodně nepanuje. Přičemž premiér Morawiecki není jediný, kdo si vůči Bruselu nebere servítky. „Ve jménu obav o evropský právní stát nemůžeme podlehnout nezákonným sankcím,“ uvedl například polský ministr spravedlnosti a mocný koaliční hráč Zbigniew Ziobro k trestu uloženému Polsku za nedodržení rozsudku Soudního dvora v minulém týdnu. „Proto jak v případě nezákonných sankcí týkajících se Turówa, tak trestu za změny v soudnictví Polsko nemůže a nemělo by platit ani zlotý,“ řekl Ziobro na tiskové konferenci. Použil i právní argument polského Ústavního soudu o nadřazenosti polské ústavy nad evropskými zákony. Podle Ziobra tak nemá Soudní dvůr EU žádné právo ukládat Polsku sankce.

Polský Národní plán obnovy by měl získat 23,9 miliardy eur v dotacích a další 12,1 miliardy eur v levných úvěrech. Polsko má navíc nárok na dalších 22 miliard úvěrů do roku 2023. Maximálně tedy v přepočtu až 1,5 bilionu korun.