Co se děje v Polsku.Zdroj: DeníkPro Poláky je to pořád hodně nové pohoří. Zatímco Češi Krkonoše, přestože i na české straně se většinou mluvilo německy, začali jako turisté objevovat už na konci devatenáctého století a vždy to byly nejvyšší hory Českého království, Polákům jejich strana Krkonoš spadla do klína.

A to poválečným posunutí Polska o stovky kilometrů na Západ na hranici Odra Nisa. Poláci se tu ve větší míře objevili po skoro tisíci letech. Od roku 1945 si pak zvykají, že vedle Beskyd či Tater mají i Jeseníky, Orlické hory, Jizerské hory a taky Krkonoše i s půlkou Sněžky.

Poláci houby i jejich sběr milují, stejně jako Češi. A stejně jako u nás může tento koníček vyjít pěkně draho
Až pět let za mřížemi. Sběr hub u sousedů může vyjít pěkně draho

Díky severním větrům, ledovci a Bůh ví ještě všemu vypadají polské Krkonoše jako kdyby se někdo uřízl. Bez horských luk, horských chalup, prostě jen podhůří a hřebeny, nic mezi tím. V polských Krkonoších se nepasou ovce ani krávy, prostě nemají kde. Ale zato vypadají při pohledu z polské slezské roviny Krkonoše mnohem mohutněji. Protože se zdvíhají bez přípravy, prudce a rovnou.

Z polské strany KrkonošZ polské strany KrkonošZdroj: Deník/Luboš Palata

Karpacz je takovou Pecí pod Sněžkou a Špindlerovým mlýnem v jednom. Do podhorských kopečků se roztahující město má jednu strašlivou dominantu. Obří, obrovský, neuvěřitelný hotel Gołębiewski.

Ekonomické fórum v KarpacziZdroj: Ekonomické fórum v KarpacziUbytování tu najde většina z pěti tisíc účastníků největší polské konference, Ekonomického fóra, jehož posledních několik ročníků ze zatím dvaatřiceti se koná právě tady. Architektonický mordor z přelomu tisíciletí má ale veřejně přístupný akvapark a dnes ho obklopují poměrně uměřené a hezké apartmánové domy. Třeba dědicové strůjce hotelu, nedávno zesnulého polského hotelového magnáta Tadeusze Gołębiewského, najdou odvahu a finance na to, aby hotel přetvořili v něco aspoň neošklivého.

Tadeusz Rydzyk na archivním snímku
Polský prelát dostal meč legendárního Měška. Jde ale o padělek

Zbytek Karpacze je ale docela příjemné, byť roztahané podhorské letovisko, odkud vede lanovka na horu Kopa. Není to ale až na Sněžku. Od té vás bude dělit pořád tři sta výškových a pár tisíc normálních metrů, které budete ještě muset vystoupat. Ale pokud budete mít tu možnost, určitě těch 70 zlotých, tedy nějakých tři sta šedesát korun, obětujte.

Když půjdete pěšky, tak vám vedle únavy z opravdu drsného nekonečného stoupání hrozí, že stejně budete muset platit vstupné do Krkonošského národního parku.

Mořská oka od Sněžky dál

Od konečné lanovky vede taková turistická dálnice až je Slezské boudě, kde opravdu skvěle vaří, a pak krpál na Sněžku. Možná ale bude lepší se vydat na opačnou stranu. Takovou nejlehčí, a přitom opravdu hezkou trasou je dojít k Akademické boudě a pak dalších pár stovek metrů sestoupit k boudě Samotna. Ta má nádhernou polohu v hlubokém údolí s mořským okem, jezerem Malý Staw, do kterého padá voda z několika vysokých vodopádů.

Z polské strany KrkonošZ polské strany KrkonošZdroj: Deník/Luboš Palata

A pokud budete mít o něco víc času a sil, pak je tu o něco dál a výše Velký Staw. Až k němu ale nevede cesta, není tu bouda, nikdo vám neudělá kafe ani k němu skvělý teplý jablečný koláč jako na Samotnej, S úsměvem sympatické obsluhy k tomu. Ceny tady a obecně v polských Krkonoších nemají vysokohorskou přirážku, nebo si toho člověk zvyklý na české ceny nevšimne.

Nové cesty z ostrých šutrů

Největší průšvih polských Krkonoš vznikl za evropské peníze. Široké, hrubými žulovými kvádry vydlážděné cesty. Cesty, po kterých bez problémů jezdí terenní auta, cesty, které by zvládly klidně u tanky. Vypadají na pohled hezky. Ale mají jeden problém: nedá se po nich chodit.

Protest proti zákazu potratů v Polsku
V Polsku zemřela další těhotná žena. Lékaři se bojí lynče

Pořád zakopáváte o hroty kamenů, jejich drsné hrany vám ničí chodidla. Místo kochání se přírodou zoufale hledáte nějakou rovnější schůdnější variantu. Cesty byly financovány z fondů EU. To, co z toho vzniklo není, ale vina unie. To je nějaká podivná polská pomsta chodcům.

Asi, aby jich do téhle krásné severní části Krkonoš moc nechodilo.

U sousedůU sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Zdroj: DeníkRubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.