Co se děje v Polsku.Co se děje v Polsku.Zdroj: DeníkStále častěji pak mezi polskými politology a komentátory zaznívá názor, že gradující krize v hraničních lesích zastiňuje řadu jiných aktuálních a rovněž závažných problémů, které polská konzervativní vláda neumí nebo nechce řešit.

Uprchlíci táboří na bělorusko-polské hranici už několik měsíců. V polovině týdne se v noci opět pokusili hromadně dostat na polské území. Podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka se to některým skutečně podařilo. Pohraniční stráž všechny zadržela.

Polští vojáci hlídkující na hranici s Běloruskem nedaleko města Grodno, 10. listopadu 2021.
U hranic s Běloruskem zemřel polský voják. Zřejmě šlo o nešťastnou náhodu

Na polské straně hranice již několik týdnů panuje výjimečný stav. Do koridoru nesmí nikdo bez povolení, ani polští novináři. Informace o dění na hranici má tak vláda zcela pod palcem. Žurnalistům kritizujícím toto opatření Varšava vzkázala, ať si pořídí běloruské vízum a informují o situaci na hranici z druhé strany.

Běloruská pohraniční stráž den po incidentu opět obvinila polskou stranu z brutálního zacházení s migranty, což doložila záběry na čtyři zakrvácené kurdské uprchlíky. Už ovšem neuvedla, že za uprchlíky stojí kordon běloruských vojáků, který jim neumožňuje návrat od hranic. Varšava zase obvinila Moskvu, že stojí v pozadí pohraniční krize, uvedla to agentura AFP.

„Blíží se humanitární katastrofa, ale Evropa se zříká ideálů humanismu, které hlásala," prohlásil pro agenturu TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ministr zahraničí Sergej Lavrov pak na adresu Evropské unie uvedl, že by měla do Minsku také začít posílat peníze, jak to činila v době vrcholící migrační krize před čtyřmi lety v případě Turecka. Polští poslanci mezitím schválili výstavbu zdi na hranicích. Ve stoje a potleskem pak podpořili vojáky zasahující na hranicích.

Běženci na bělorusko-polské hranici
Není cesty zpět. Běženci promluvili o násilí na bělorusko-polských hranicích

Situace je vážná, všechny polské deníky o ní informují denně z titulních stran, ovšem stále častěji se také zabývají otázkou, zda vyhrocená situace u běloruských hranic vlastně vládnoucí garnituře nevyhovuje. V posledních dnech se toho totiž na Polsko valí opravdu hodně.

Polský problém s demokracií 

Například v americkém Kongresu se debatovalo o stavu demokracie v Polsku a Maďarsku. Na přetřes se dostaly i „poslední polské vládní kroky k podkopání nezávislosti soudnictví a k omezení svobody projevu“. Kongresman Ben Cardin podle polského portálu Wprost prohlásil, že „polská a maďarská vláda se zaměřují na konkrétní sociální a etnické skupiny.“  A zmínil i migranty u hranic, šikanovanou polskou LGBT komunitu a sílící antisemitské nálady.

„Polsko by mělo začít nést ekonomické náklady za tyto antidemokratické procesy. Na místě je i otázka, zda jsou naše ozbrojené síly na správném místě,“ uvedla před komisí Heather Conleyová z Centra strategických a mezinárodních studií, která byla jednou ze tří zpravodajek odpovědných za odborné posudky o stavu demokracie v Polsku a Maďarsku.

Polští vojáci na hranici s Běloruskem. Ilustrační snímek
Krize na hranicích. Běloruští vojáci se snažili do Polska vytlačit migranty

Sankce nebo odchod amerických vojáků musí být pro vládnoucí stranu Práva a spravedlnost noční můrou. V tomto bodě je ale třeba také připomenout pravidelnou a stupňující se kritiku stavu polského právního státu ze strany Evropské unie, která vyvrcholila v posledních dnech udělenou pokutou pro Varšavu ve výši milion eur denně.

Američané ale nelibě nesou i snahy polské garnitury znárodnit privátní televizi TVN, kterou vlastní americká mediální skupina Discovery. Společně s Izraelem pak před pár týdny podrobili Varšavu mohutné diplomatické palbě kvůli podobě tzv. polské restituční tečky, která by mohla omezit vlastnická práva obětí holocaustu.

Pozdvižení v minulých dnech v zemi vyvolalo i trestní podání třech renomovaných právníků k Mezinárodnímu tribunálu pro lidská práva v Haagu. Žalují u něj polského ministra spravedlnosti a nejvyššího prokurátora v jedné osobě Zbigniewa Ziobra a jeho zástupce ze zneužívání mašinérie státních zastupitelství k šikaně a zastrašování opozičních představitelů.

Polský důl Turów.
Kauza Turów: Zaplaťte, nebo vám strhneme peníze z dotací, vyzvala komise Polsko

Jeden ze tří advokátů, bývalý politik Roman Giertych, dokonce z prokurátorské zlovůle strávil za mřížemi několik týdnů, než ho soudy zcela osvobodily. Nikdo ovšem za nezákonné jednání vůči jeho osobě nebyl potrestán. A zdaleka to není jediný podobný zdokumentovaný případ. Proto se tito právníci obrátili na soudce do Haagu. Podle jejich vyjádření pro Gazetu Wyborczu v Polsku nemají záruku spravedlivého procesu.

Turów jako ukázka dnešního Polska

Ve středu pro změnu Soudní dvůr Evropské unie začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Podle české strany důvody k žalobě trvají. Polsko nadále porušuje unijní pravidla. Varšava to vidí jinak. I přes udělenou pokutu půl milionu eur denně, se stále odmítá podřídit předběžnému soudnímu příkazu k přerušení prací v dole. A pokutu odmítá platit. Rozsudek se očekává do konce poloviny příštího roku.

Tato sankce za Turów, ale i ta za porušování pravidel právního státu, pokud nebudou zaplaceny, bude Polákům odečtena od dotací, které mají přicházet z Bruselu na oživení ekonomiky po covidové pandemii. Poláci by mohli dostat i přes bilion korun. Přitom k oběma kauzám se Varšava staví velmi radikálně a kompromis je spíše v nedohlednu.

Mateusz Morawiecki.
Poláci řeší dilema. Uchlácholit Brusel, nebo přijít o miliardy z dotací

A nakonec naši severní sousedé v posledních dnech opět a opravdu masivně protestovali proti aktuální podobě polského potratového zákona, který je jedním z nejpřísnějších v Evropě. V porodnici ve městě Pština, blízko českých hranic, koncem září skonala třicetiletá rodička. Lékaři čekali, až zemře její ještě nenarozené dítě. Potrat odmítli kvůli zmíněnému zákonu provést. Maminka nakonec zemřela na sepsi. Až po měsíci se tento případ dostal na veřejnost. Od té doby se pod heslem Už žádná další demonstruje ve všech polských městech a vláda hraje mrtvého brouka. 

Podle ministra obrany Blaszaczaka jen na polské straně hranice s Běloruskem nasazeno asi 15 tisíc vojáků, jejich počet se postupně zvyšuje. Připraveny jsou už i zálohy. V každém případě, Polsko nezažívá zrovna nejšťastnější období.

Rubrika u sousedů

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.