Nová data. Polsko láme rekordy v počtu obviněných kvůli pomoci při potratu

Co se děje v Polsku.Zdroj: DeníkUž čtyři měsíce běží u soudu ve Varšavě proces za napomáhání potratu. Sedmačtyřicetiletá členka organizace Abortion Dream Team Justyna Wydrzyńska je obviněna, že vydala své potratové pilulky ženě v nechtěném těhotenství. Policii se přihlásil manžel těhotné ženy. O případu informoval polský deník Gazeta Wyborza. Znění zákona je jednoznačné: „Ten, kdo se souhlasem ženy přeruší těhotenství nebo při něm napomáhá, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“

Od října 2020, kdy polský ústavní soud rozhodl, že je neústavní ukončit těhotenství i v případě těžkých a smrtelných vad plodu, se objevily v médiích jen dvě vládní statistiky na toto téma. Přesto jasně ukazují, jak radikálně se situace žen v zemi změnila. Obě vyšly v tomto měsíci.

Třetí mrtvá rodička. Polský potratový zákon dál zabíjí, po ženě zůstaly tři děti

Nález Ústavního tribunálu vyústil v roce 2021 k desetinásobnému snížení legálních interrupcí než v předchozích letech, je vyznění první z nich. Oficiální statistika ministerstva zdravotnictví uvádí celostátně jen 107 zákroků. Kaja Godeková z Nadace Život a rodina, která se ostře vymezuje proti potratům a je úzce napojena na polskou katolickou církev, na svém Twitteru napsala: „Tisíce zachráněných dětí a příště si přijdeme i pro těch 107.“

Před zpřísněním již tak přísného potratového zákona před skoro dvěma lety se v zemi ročně provedlo kolem jedenácti set podle polské legislativy legálních potratů.

Nyní jsou k dispozici i nová data o počtech trestných stíhání za pomoc s potratem. Podle deníku Gazeta Prawna policie v roce 2021 řešila 382 trestných činů souvisejících s ukončením těhotenství se souhlasem ženy. Jde o nejvyšší počet od roku 1999. V roce 2020 bylo takových případů jen 37. Vyšetřování se obvykle týkají jen pomoci při potratu, nikoli jeho provedení. Stíhání jsou především aktivisté z iniciativ na podporu ženských práv a online prodejci potratových tabletek.

Reakce Polska na válku. Vzniknou dvě nové vojenské divize

Zvýšenou aktivitu orgánů činných v trestním řízení potvrdila pro Gazetu Wyborczu i Natalia Broniarczyková, spoluiniciátorka občanské iniciativy Legální potraty bez kompromisů. „Od té doby, co vstoupil verdikt ústavního soudu v platnost, se počet udání na policii týkajících se pomoci při potratech razantně zvýšil. Zároveň jsou vyšetřování vedena represivně a slouží hlavně k zamezení protipotratových aktivit, jako třeba té naší,“ řekla deníku.

Dvě trestní řízení, která vyvrcholila podáním obžaloby, byla vedena v posledních týdnech na Podkarpatí, tedy v polském vojvodství, kde byl přístup k legálnímu potratu prakticky nemožný už před nálezem ústavního soudu. Žádná nemocnice v této části Polska tu potratové zákroky neprováděla. Jak uvedl deník Gazeta Prawna, před soud se tam dostal 18letý muž, který podle obžaloby objednal potratové pilulky pro svou přítelkyni ve čtvrtém měsíci těhotenství. Mladá žena byla po jejich požití převezena do nemocnice, státní zastupitelství vyrozuměli záchranáři. Ve druhém, vlastně totožném, podkarpatském případě byl obviněným rovněž mladý muž, ten přijal menší podmíněný trest ještě před soudním projednáním.

Odrážejí údaje realitu? 

Podle ředitelky Nadace Věc žen a plánování rodiny FEDERA Krystyny Kacpuryové údaje ministerstva zdravotnictví neodrážejí realitu. Nadace právně pomáhá ženám, které byly odsouzeny nebo jsou kvůli potratu předvolány k výslechu. Jak Kapcuryová uvedla pro deník Rzeczpospolita, ve skutečnosti jde na potrat až 150 tisíc Polek ročně. Nejčastěji si potratové tabletky podle ní kupují samy a farmakologický potrat provedou doma, často ale také odjíždějí za interrupcí do zahraničí.

Pozemkové šílenství. Válka na Ukrajině ničí sny Poláků o vlastním bydlení

Aktivisté přitom tvrdí, že v polském právu ve skutečnosti neexistují žádné sankce za ukončení vlastního těhotenství nebo za nákup prášků pro vlastní užití. Takže policie podle nich může ženu v této situaci, pouze vyslechnout jako svědka.

„Po verdiktu ústavního soudu se ale Polskem šíří strach těhotných žen ze stále rozšiřujícího výkladu protipotratového zákona,“ napsala Gazeta Wyborcza. Doposud jsou v zemi známy dva tragické případy, kdy kvůli lékařskému odepření potratu žena zemřela.  

U sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.