V normální zemi by takováto zákonná norma nevzbudila pozornost. Elektronický registr těhotných žen, v němž se povinně musí zaregistrovat každá těhotná Polka, byl Sejmem ovládaným Právem a spravedlností (PiS) přijat jako vedlejší produkt dramatické debaty o absolutním zákazu potratů v Polsku.
Ten sice nakonec na počátku prosince neprošel, ale zákon o zřízení registru těhotenství ano. Od té doby nepřestává vyvolávat polemiky, zda se nezmění v nástroj stíhání těhotných žen. Obávají se toho jak polští opoziční zákonodárci, tak Evropský parlament.

„Povinný registr je nástrojem, který mohou úřady lehce zneužít k trestnímu stíhání tisíců žen odcházejících do zahraničí, kde v bezpečných podmínkách přerušují i krajně riziková těhotenství s geneticky poškozeným plodem,“ tvrdí Paulina Henningová-Kloská z hnutí Polsko 2050 opozičního lídra Szymona Holowni.
„Nedokážu pochopit, proč současná vládní moc tolik nenávidí ženy, že z nich dělá jen reprodukční stroje. Nevím, jestli se má srovnávat počet těhotných s počtem porodů a odhalovat interrupce a spontánní porody. Nevím, v jakých chorých myslích se rodí takhle idiotské nápady,“ říká šéf Senátu Tomasz Grodzki z opoziční Občanské platformy.
Databáze děloh
Oficiálním důvodem zákona je podle polské vlády zabránit nelegálním potratům v Polsku. Stejně tak ale může být stíhána Polka, která uskuteční potrat v Česku či jinde v EU.

„To, čemu se říká formálně registr těhotenství, je ve skutečnosti prostě taková databáze děloh,“ varuje pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
Evropský parlament v listopadu velkou většinou polskou formu zákazů potratů odsoudil.