Sedmatřicetiletá Agnieszka dorazila do čenstochovské nemocnice před Vánoci. Byla v prvním trimestru, nosila pod srdcem dvojčata, dva kluky. Ještě před Štědrým dnem zemřel její první syn. O sedm dní později i druhý. A až po dalších dvou dnech byly oba mrtvé plody z maminky vyjmuty. Agnieszka zemřela pod dalších 25 dnech toto úterý. O víkendu ji začalo selhávat srdce a kolabovat orgány. V nemocnici dostala i covid.

Zemská nemocnice v Čenstochové se ve svém tiskovém prohlášení k úmrtí 37leté Agnieszky brání a vysvětluje, proč lékaři nevyjmuli z těla mrtvé plody dříve. „Po smrti prvního dítěte jsme vyčkávali, vzhledem k tomu, že byla šance na záchranu druhého chlapce. Přes snahu lékařů ale zemřel i druhý plod," píše se v prohlášení.

O úmrtí a případu Agnieszky, po které zůstaly na světě další tři děti, informovala rodina ženy a nezisková organizace Abortion Dream Team. Podle rodiny byla maminka s dvojčaty převezena do nemocnice 21. prosince. Stěžovala si na stále větší bolesti břicha, byla unavená, zvracela. „Nejdříve byly její stížnosti ignorovány s tím, že se jedná o dvojčetné těhotenství, které podobné problémy s sebou přináší,“ uvedla rodina podle portálu gazeta.pl.

Dvojčata nepřežila

Stav Agnieszky se stále více zhoršoval a 23. prosince zemřelo první z dvojčat. Podle nejbližších nebylo odebrání mrtvého plodu provedeno, protože to současný protipotratový zákon, jak tvrdí rodina, v Polsku přísně zakazuje. Lékaři poté měli čekat až spontánně ustanou životní funkce i u druhého plodu. To nastalo 29. prosince. „Další ostudnou skutečností je, že extrakce plodů byla provedena až po dalších dvou dnech, tedy 31. prosince. Po celou tuto dobu v ní byla ponechána rozkládající se těla nenarozených synů. Včas byl ovšem informován kněz, aby mohl zařídit pohřeb dětí,“ uvedla rodina ženy na Facebooku.

Už žádná další. Smrt mladé ženy vyvolala další vlnu demonstrací proti zákazu potratů v Polsku.
Už žádná další. Polskem otřásla smrt ženy, které odmítli přerušit těhotenství

Agnieszka podle rodiny s největší pravděpodobností zemřela na sepsi. „Když byla přijímána do nemocnice, CRP test ukázal sedm jednotek, den před smrtí to bylo již 157 jednotek, přičemž norma je pět. Avšak informace o sepsi nikde v dokumentech nenajdete. 23. ledna měla zástavu srdce, tu ještě přežila. O jejím zhoršujícím se stavu, svědčí i její akutní převoz z gynekologického na neurologické oddělení a poté do specializované nemocnice v Blachowni,“ dodala rodina pro portál.

Matka v kritickém stavu

„Pacientka k nám dorazila v noci v kritickém stavu,“ uvedla mluvčí nemocnice v Blachowni Marta Belzová pro televizi TVN24. Dne 24. ledna Agnieszce přestala fungovat většina orgánů. V úterý 25. ledna zemřela.

Nemocnice v Čenstochové se ve svém prohlášení hájí, že „byla provedena celá řada zákroků na pomoc pacientce, včetně tří testů na koronavirus. Dva byly negativní, třetí 23. ledna pozitivní". Podle nemocnice v ten den Agnieszka pociťovala dušnost a saturace se radikálně snížila.

Ředitel další nemocnice v Čenstochové Wojciech Konieczny, kde Agnieszka byla loni na začátku prosince pár dnů také hospitalizována, televizi sdělil, že od nich pacientka „odešla 3. prosince v dobrém celkovém stavu. Oba plody byly živé. S doporučením další léčby a kontroly v ambulanci. Nic nenasvědčovalo tomu, co se začalo dít o tři týdny později.“

Právní zástupkyně rodiny Kamila Ferencová z advokátní kanceláře Právo na právo a zástupkyně Federace pro ženy a plánování rodiny se na Twitteru položila Zemské nemocnice v Čenstochové tři otázky: „Chtěla pacientka zachránit druhý plod? A pokud ano, byla informována o rizicích s tím spojených? A proto polští lékaři neprovedli selektivní potrat?“ Jsou to otázky, které si nekladou v Polsku jen právníci bojující za práva žen. Vina lékařů v tomto případě není totiž evidentní.

„Mohu potvrdit, že Okresní státní zastupitelství v Čenstochové zahájilo vyšetřování ve věci vystavení těhotné ženy a jejích dvojčat bezprostřednímu ohrožení života,“ uvedl pro TVN24 mluvčí prokuratury Tomasz Ozimek.

Mluvčí Sdružení práv pacientů Bartolomiej Chmielowiec sdělil, že jeho organizace již zahájila řízení ve věci smrti Agnieszky z Čenstochové a spojila se s rodinou a nabídla jí pomoc. Tragická událost už rezonuje i v nejvyšších politických kruzích. „Je to fanatický zákon, který zabíjí Polky,“ řekla při čtvrteční tiskové konferenci zástupkyně maršálka Sejmu Malgorzata Kidawa Blonská z opoziční Občanské platformy v kruhu poslankyň, které se zněním potratového zákona rovněž nesouhlasí.

Jedna z demonstrací proti zákazů potratů v Polsku, které vyvolala smrt mladé ženy
Polsko zavádí registr děloh. Může sloužit k stíhání potratů provedených v Česku

Hned ve středu večer, tedy jen pár hodin po zveřejnění kauzy v médiích, se před polským ústavním soudem ve Varšavě sešlo několik desítek lidí. Demonstraci v reakci na úmrtí Agnieszky svolal Strajk kobiet (Stávka žen) – což je hnutí bojující za práva polských žen a proti současnému potratovému zákonu a zároveň hlavní organizátor masových demonstrací z počátku loňského roku. Hlavní tvář hnutí Marta Lempartová na stránkách deníku Gazeta Wyborcza vyzvala ke klidu a zapálení svíček za okny nebo před ústavním tribnunálem ve Varšavě k uctění památky Agnieszky a jejích synů. Strajk kobiet je s rodinou rovněž v kontaktu. Lemparetové je ale podle jejích slov jasné, že ke spontánním demonstracím vůči potratovému zákonu a jeho obětem může v následujících dnech docházet.

Ústavní soud v čele s Julií Przylebskou v říjnu 2020 rozhodl, že ustanovení již tak přísného protipotratového zákona z roku 1993, který povoloval interrupci, pokud prenatální testy nebo jiné lékařské indikace naznačily pravděpodobnost vážného a nevratného poškození plodu nebo nevyléčitelné život ohrožující nemoci, za protiústavní. Zákon, které nyní skoro absolutně zakazuje potraty v Polsku, vstoupil v platnost loni na jaře. Agnieszka a její synové jsou podle dostupných informací už jeho třetí obětí, po matkách z Pščiny a Gdaňsku.