V něm diplomat mimo jiné řekl, že ve vývoji sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów "šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu - a to především na polské straně". "Ostatně podobné věci se děly i v Belchatówě a Koninu a nikdo z toho nedělal skandál," nechal se dále slyšet velvyslanec s odkazem na další polské doly.

Na poznámku tázajícího se redaktora, že když lidem v okolí Belchatówa vyschne studna, požádají o odškodnění a dostanou ho, polský diplomat reagoval: "Totéž platí pro okolí Turówa na polské straně. Otázkou je, proč by se to nemělo vztahovat na lidi, kteří žijí kilometr nebo dva od dolu, ale na druhé straně hranice."

Smírné řešení

Jasiński zároveň vyjádřil přesvědčení, že pře mezi Varšavou a Prahou o Turów bude vyřešena smírně. "Žádnou jinou možnost vůbec nepřipouštím," řekl.

Miroslaw Jasiński oficiálně převzal úřad polského velvyslance v Praze teprve loni v prosinci. Na diplomatické misi v ČR nebyl žádný ambasador od června 2020, kdy prezident Andrzej Duda odvolal Barbaru Ćwiorovou kvůli obviněním ze šikany a diskriminace podřízených, připomíná server Polsatnews.

Diplomat, scenárista a někdejší vratislavský vojvoda (hejtman) Jasiński působil v protikomunistické opozici, během studií na Vratislavské univerzitě navázal kontakty s lidmi z Charty 77. Patřil ke spoluzakladatelům Polsko-československé Solidarity, v jejímž rámci spolupracovali disidenti z obou zemí. Na začátku 90. let působil na polské ambasádě v ČR, v letech 2001 až 2007 vedl Polský institut v Praze.

Jedna z demonstrací proti zákazů potratů v Polsku, které vyvolala smrt mladé ženy
Polsko zavádí registr děloh. Může sloužit k stíhání potratů provedených v Česku

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit a prohloubit. Obyvatelé českého pohraničí se obávají ztráty vody i nadměrného hluku a prachu. Česko podalo kvůli rozšíření těžby na Polsko žalobu. Soudní dvůr Evropské unie loni v září uložil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) denně za to, že neplní jeho dřívější předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby.

Polská vláda přerušení těžby odmítá, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Obě strany se pokoušejí vyřešit spor prostřednictvím mezivládní dohody, po níž by Česko žalobu stáhlo. České ministerstvo životního prostředí však v listopadu uvedlo, že polský návrh je pro ČR nepřijatelný. Ministerská mluvčí tehdy poznamenala, že návrh je třeba projednat se zástupci stran nové české vlády, která začala fungovat ve druhé polovině prosince.