Článek 5 zavazuje všechny členy NATO k ochraně napadené země. V tuto chvíli ale tento scénář není na pořadu dne. Když by se totiž přešlo rovnou k článku 5, přeskočila by se řada zásadních kroků.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběr lodi, která 10. října 2022 odpálila rakety na Ukrajinské území
Raketu, která zasáhla Polsko, odpálila Ukrajina, řekl Duda. Šlo o nehodu

Ze všeho nejdříve je nutné celou událost detailně vyšetřit. „Všechny oči se nyní zaměří na místo výbuchu a odborníci na techniku budou hledat zbytky rakety a další úlomky, aby zjistili, co ty dvě nebohé duše zabilo. A až identifikují, co to bylo, mohou teprve začít vyšetřovat, jak se to tam dostalo a kdo za tím stál,“ vyjádřil se bývalý velitel britského velitelství společných sil, general Sir Richard Barron, pro britskou zpravodajskou stanici Sky News

Až v tu chvíli, s jasnými výsledky vyšetřování v ruce, by podle něj měla Severoatlantická aliance a jeji jednotliví členové k této situaci zaujmout definitivní stanovisko. „Kdyby tak učinili dříve, znamenalo by to, že jsou připraveni rozhodnout o něčem skutečně významném, aniž by znali veškerá fakta,“ upozornil Barron.  

Bývalý náčelník britského generálního štábu Sky News řekl, že fáze vyšetřování je pro další kroky zcela zásadní. „Pokud přijímáme - nebo kdokoli jiný - rozhodnutí na základě špatných informací, pak jsme odsouzeni k tomu, že budeme přijímat špatná rozhodnutí,“ komentoval.

Co se mohlo stát? 

Zatímco britští vojenští analytici se přiklání k verzi, že raketu odpálilo Rusko, ať už to byla chyba či záměr, který měl otestovat reakci NATO, podle nejmenovaných amerických činitelů byla raketa odpálena z Ukrajiny. Podle všeho měla mířit na přelétající ruskou střelu, píše angentura AP. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že vzhledem k její trajektorii je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska.

Moskva a Kyjev na sebe okamžitě po explozi začaly navzájem ukazovat prstem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoposelství uvedl, že ruské rakety zasáhly Polsko, a označil to za útok na kolektivní bezpečnost a velmi významnou eskalaci.

Ruská válečná loď vystřeluje raketu na Ukrajinu, 11. října 2022
Polsko předvolalo ruského velvyslance. Ministerstvo: Raketa byla ruské výroby

Ruské ministerstvo zahraničí toto obvinění odmítlo. „Ruská technika v této oblasti NEUSKUTEČNILA ŽÁDNÉ údery,“ uvedli jeho zástupci na Twitteru. (velká písmena byla součástí původního postu, pozn. red.)

Mezitím se na sociálních sítích objevily spekulace - podle serveru Politico částečně podporované proruskými příznivci - že v Polsku havarovala ukrajinská raketa protivzdušné obrany odpálená proti ruským zbraním. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se však proti tomuto obvinění ohradil a ve svém tweetu jej označil za konspirační teorii.

Britský generál v souvislosti s reakcemi představitelů dotčených zemí uvedl, že situace se může vyvinout dvojím směrem. „Měli bychom si uvědomit, že je nepravděpodobné, že by se Rusko rozhodlo zaútočit na náhodné obilné silo ve vesnici s pouhými 400 obyvateli, aby zahájilo válku s NATO. Ale pokud se Rusko rozhodlo to udělat, pak situace v našem světě nabírá obrátek, které si ještě před měsícem nikdo nedokázal představit,“ nastínil.

Co je článek 5?

Článek 5 je asi nejznámější částí Severoatlantické smlouvy (zakládajícího dokumentu NATO). Zmiňuje se v něm princip kolektivní obrany, který znamená, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.

Při napadení Ukrajiny Ruskem nebyl uplatněn, protože Ukrajina není členem NATO. Polsko však členem NATO je, takže cokoliv, co by bylo shledáno jako útok na Polsko, by případně mohlo dospět k aktivaci článku 5.

Znamená to tedy, že by v případě ruského útoku na Polsko Česká republika a další země NATO musely Rusku vyhlásit válku? Není třeba zatím myslet na nejhorší scénář. Jak je uvedeno výše, nejdříve je situaci potřeba zcela detailně vyšetřit, což je něco, na čem se špičky NATO zatím shodují. Ale i pak, před aktivací článku 5 by musel být napřed aktivován článek 4, což nyní Polsko velmi vážně zvažuje.

Článek 4 říká: „Strany budou společně konzultovat, kdykoli je podle názoru kterékoliv z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoliv z nich.“

Luboš Palata
KOMENTÁŘ: Rakety, které trefily Polsko, přiblížily konec války. Nebo konec světa

Mluvčí NATO Oana Lungescuová v úterý pozdě večer uvedla, že generální tajemník aliance Jens Stoltenberg bude ve středu v Bruselu předsedat mimořádnému zasedání 30 členských států. Agentura Reuters doplňuje, že toto setkání se koná na žádost Polska, a to právě na základě článku 4.

Zpráva agentury cituje dva evropské diplomaty, z nichž jeden řekl, že aliance bude jednat opatrně a potřebuje čas, aby si ověřila, co přesně se stalo. Není jasné, jakou podobu bude mít tato fáze a jak dlouho by mohla trvat.

Na článek 4 se může odvolat kterákoli země. Na internetových stránkách NATO stojí, že všechna rozhodnutí se následně přijímají na základě společného konsensu. Článek 4 proto nemusí vždy vést ke vstupu NATO do konfliktu.

Byl článek 4 uplatněn již dříve?

Od vzniku NATO v roce 1949 byl článek 4 uplatněn již sedmkrát a je třeba dodat, že v žádném z těchto případů následně nezačala totální válka.

  • 10. února 2002 se Turecko odvolalo na tento článek v důsledku ozbrojeného konfliktu v sousedním Iráku. NATO se dohodlo na balíčku obranných opatření a provedlo operaci Display Deterrence (Ukázat odstrašení).
  • V roce 2012 se na článek 4 opět odvolalo Turecko, a to hned dvakrát - jednou v červnu poté, co byla syrskou protivzdušnou obranou sestřelena jedna z jeho stíhaček; a pak v říjnu, když syrské ostřelování zabilo pět tureckých civilistů. V listopadu NATO souhlasilo se žádostí Turecka o rozmístění raket Patriot jako obranného opatření.
  • 3. března 2014 se na něj odvolalo Polsko, neboť na Ukrajině vzrostlo napětí v důsledku agresivních akcí Ruska.
  • 26. července 2015 požádalo Turecko opět o aktivaci článku 4 v návaznosti na teroristické útoky v centru Ankary, které si vyžádaly přes sto mrtvých.
  • 24. února 2022 požádaly Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko o konzultace podle článku 4 v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu.