Bude to dvakrát dražší než nedávný nákup dvou perutí obranných Patriotů, nákladnější než nákup 250 tanků Leopard a dokonce dražší než pořízení 32 špičkových letounů F-35, píše polský deník Gazeta Wyborcza. O souhlasu s prodejem amerických raketometů HIMARS do Polska informovala agentura DSCA (Defense Security Cooperation Agency), která je součástí Pentagonu a je zodpovědná za prodej amerických zbraní a mezinárodní výcvikové programy.

close Co se děje v Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in Co se děje v Polsku.

 Americké ministerstvo obrany sice podle agentury Bloomberg uvádí jako nákupní cenu deset miliard dolarů, ovšem   strany ještě nezahájily jednání. Ve většině případů bývá konečná cena nižší, Pentagon pouze udává maximální strop,   uvádí Bloomberg.

 „Polsko hodlá použít toto obranné vybavení k modernizaci svých ozbrojených sil a zvýšení schopnosti posílit vlastní   obranu a odradit regionální hrozby. Země nebude mít žádné potíže se zařazením tohoto vybavení do svých ozbrojených   sil,“ stojí v komuniké DSCA.

Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak na twitteru napsal, že „velká posila polského dělostřelectva je za dveřmi…Většina z himarsů bude namontována na naše náklaďáky. Nakoupíme také munici. Právě začínáme vyjednávat o ceně.“

Projednávaný kontrakt by měl zahrnovat 18 kompletních raketometů HIMARS a 468 modulů odpalovacích zařízení, které by měly být namontovány na podvozky polských nákladních vozů Jelcz a integrovány do polského systému řízení palby TOPAZ, píše Gazeta Wyborcza.

Kromě toho Varšava nakoupí i 45 střel ATACMS s dostřelem až 300 kilometrů, přes tisíc raket pro HIMARS a k tomu cvičné střelivo a doplňkové vybavení. Kdy by zařízení měla dorazit do Polska, není v tuto chvíli jasné.

Už letos ale Polsko dostane 20 zařízení HIMARS, které získala na základě uzavření kontraktu před několika lety.

Další jednání 

Ministr obrany Błaszczak zároveň zahájil v Jižní Koreji paralelní jednání. Polsko má totiž zájem i o 288 raketometů K239 Chunmoo, které jsou korejskou obdobou HIMARS. Kontrakt má doprovázet několik tisícovek raket dvou základních typů – s doletem až 80 a 120 kilometrů. Dohoda s Koreou předpokládá částečnou výrobu munice v Polsku.

| Video: Youtube

Pokud se oba obchody - s USA i Koreou - podaří dotáhnout do konce, znamenalo by to, že by Polsko ve finále mělo téměř 800 odpalovacích zařízení HIMARS a Chunmoo. K jejich přímé obsluze by bylo potřeba asi 2500 specialistů.

HIMARSy se ve válce na Ukrajině ukázaly být jednou z nejúčinnější zbraní. Ostřelováním ruských logistických skladů, materiálních a muničních základen se Ukrajině podařilo loni v září dobýt zpět Charkovskou oblast, část Donbasu a vyhnat okupační jednotky z Chersonu.

I na základě zkušeností z války na Ukrajině pracují experti na raketách pro HIMARS s doletem 500 kilometrů. Ve vývoji jsou podle Gazety Wyborczy dokonce i těžké rakety, odpalované ze stejných odpalovacích zařízení, schopné dosáhnout cíle ve vzdálené tisíce kilometrů.

Potřebné zbraně

Nákup odpalovacího zařízení HIMARS je podle polských komentátorů z hlediska bezpečnosti země klíčový. Umožní útočit na zařízení nacházející se například v ruské Kaliningradské enklávě a rakety dlouhého doletu by byly schopny zasáhnout i skupinu připravující se na invazi v hlubokém nepřátelském zázemí.

Rubrika u sousedů

close U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.