Co se děje v Polsku.Co se děje v Polsku.Zdroj: Deník

Varšava, Poznaň, Lodž, Gdaňsk nebo Krakov. Ten nedělní podvečer si řada Poláků řekla, že prostě nyní už opravdu musí do ulic vyrazit. A nejlépe s vlajkou Evropské unie. To, co se u našich severních sousedů v posledních týdnech dělo, totiž řadu běžných Poláků vyděsilo.

Politické hrátky o nadřazenost národní ústavy nad evropskou legislativou vyústily v konkrétní hrozbu. A vládní politici se možnosti, že by Polsko kvůli vlastní sveřeposti přišlo o evropské dotace, chytili. Na Bruselu nit nenechali suchou i odchodem z Unie pohrozili.

Vlajky Evropské unie a Polska - ilustrační foto.
Polsko učinilo krok k odchodu z EU, píší ke sváru v Německu

Došlo to tak daleko, že premiér Mateusz Morawiecki musel své vlastní občany i představitele evropských států ujišťovat, že Polsko patří do Evropské unie a nikam odejít neplánuje. „Ono totiž není ani kam,“ okomentovala to sarkasticky Gazeta Wyborcza.  To samé si mysleli i demonstranti.

Polský premiér je ale zároveň hlavní tváří sporu země s Unií o podobu právního státu. Z porušování základních pravidel Unie Varšavu dlouhodobě viní. „Je třeba ale dodat, že pouze slovy, činy nepřicházejí“ napsal ve svém komentáři německý deník Süddeutsche Zeitung. Morawiecki byl tím, kdo polský ústavní soud požádal o stanovisko, co je víc: polská ústava, nebo evropské zákony? Morawiecki byl také tím, kdo vykřikoval před svými souvěrci, že nedovolí, aby se s Polskem zacházelo jako se státem druhé kategorie.

Polský ústavní soud nakonec po dlouhých odkladech odpověděl: „Polské ústavní právo má přednost před jinými zdroji práva.“ Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová považuje rozhodnutí polského ústavního soudu za znepokojující a chce ho rychle prostudovat. Süddeutsche Zeitung měl ale jasno hned, že jediným řešením, které Unii zbývá, je pozastavit Polsku miliardy eur z unijní koronavirové pomoci. „Proud evropských dotací bude vysychat," je přesvědčena i Wyborcza.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Smlouva o Turówu je teď polomrtvá. Češi nedostanou žádné peníze

Podle polských médií může být verdikt ústavního soudu pro vládní politiky záminkou, aby nevyhovující verdikty Soudního dvora Evropské unie prostě ignorovali. Polsko se přitom při svém vstupu do Unie, stejně jako všechny ostatní členské státy, zavázalo unijní pravidla respektovat.

Problém ale není pouze v samotném nálezu polského ústavního soudu. Kritika Evropské unie z porušování pravidel právního státu vůči našim sousedům leta směřuje právě k této instituci. Většinu ústavních soudců totiž nominovala konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost na základě zákona, který Unie také sžíravě kritizuje.

Vše výše uvedené pak polští liberální novináři považují za předzvěst možného polexitu.

K nedělním protestům vyzval bývalý premiér, expředseda Evropské rady a dnes předseda největší opoziční strany Občanská platforma Donald Tusk. „Musíme Polsko zachránit. Nikdo jiný to za nás neudělá,“ prohlásil před demonstranty Tusk. „Chtějí odejít z Unie, aby mohli dál beztrestně krást bez omezení,“ uvedl podle americké agentury AP bývalý premiér.

Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.
Polští ministři tvrdí, že našli u migrantů zoofilní porno. Opozice: Jde o lež

Státní televize TVP, která je ovládána vládními politiky, ovšem své diváky informovala, že demonstrace byly protestem proti polské ústavě.

„Mám skutečně strach, že nás vláda z Unie doopravdy vyvede,“ řekla Deníku demonstrující Varšavanka Grazyna. 

Zastavené peníze i Turów

Obavy z polexitu v zemi sílí i přesto, že Evropská unie je v Polsku velmi populární. Odchod si podle v neděli zveřejněného průzkumu pro deník Rzeczpospolita nepřeje skoro 65 procent oslovených. Pro vypsaní referenda o případném vystoupené z Unie pak je něco přes 40 procent Poláků.

Evropská komise už oznámila, že „nebude váhat s využitím svých pravomocí podle unijních smluv“. Do konce měsíce by Polsko mělo z Bruselu obdržet seznam vad právního státu. Pokud by vláda Mateusze Morawieckého nadále hrála mrtvého brouka a odmítala učinit požadované kroky pro zajištění právního státu, hrozilo by zemi zmrazení financování Národního plánu obnovy ze strany Evropské unie, jedná se o stovky miliard korun.

Běženci na Bělorusko-Polské hranici, 29. 9. 2021
Polská hranice je děravá. Běženci míří do Německa

Polsku navíc hrozí pozastavení dotací z Unie i kvůli sporu s Českou republikou o důl Turów. Zde se čeká na první platební příkaz Evropské komise. Polsko kvůli tomu, že těžbu nepozastavilo, jak požadoval evropský soudní dvůr, má platit pokutu půl milionu eur denně. Sankce Varšava platit nehodlá a důl zavřít neplánuje.

„Pokud bude rozhodnuto o sankcích, Evropská komise je odečte z rozpočtových plateb určených pro Polsko, a to navzdory nálezům polského ústavního soudu, podle nichž by tento krok byl v rozporu s naším ústavním pořádkem,“ napsala Gazeta Wyborcza. Tusk už informoval, že v protestech proti vládě hodlá pokračovat.

Rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.