Co se děje v Polsku.
Pro mnoho Poláků se sen o vlastním bydlení během posledních měsíců rozplynul jak ona pověstná pára nad hrncem. Inflace a rostoucí úrokové sazby v kombinaci s nekontrolovatelným nárůstem cen stavebních materiálů sice ochlazují stavební nadšení, ovšem zájem o nákup pozemků - a především těch vhodných k výstavbě - je nadále enormní. Podle ekonomů je to logické: Půda se většině Poláků v dnešních rozbouřených dobách, mimochodem, stejně jako Čechům, jeví jako nejjistější investice.
Karolina s manželem staví dům na okraji jednoho z malých podkarpatských měst nedaleko hranic z Ukrajinou. Podkarpatí je malebný, ale ne příliš bohatý jihovýchodní region. Realizace se vleče již druhým rokem, nejdřív přišla pandemie a pak rostoucí náklady na stavební materiál. Po celou dobu překračují plánovaný rozpočet, a to uvnitř ještě nemají žádné vybavení. Karolina tvrdí, že dnes by se pro stavbu už nerozhodla. Zároveň si uvědomuje, že patří mezi šťastnější část Poláků. Ona si sen o vlastním bydlení nejspíš splní.

„Koupili jsme našich sedm arů za 70 tisíc zlotych (cca 400 tisíc korun) na začátku roku 2020. Dnes, po dvou letech, za stejnou výměru hned vedle nás zaplatili 120 tisíc (cca 700 tisíc korun). To je strašidelný nárůst na to, kde ten pozemek vlastně leží,“ řekla magazínu Biznes deníku Gazeta Wyborcza.
Ceny pozemků rostou poslední roky v Polsku dvouciferným tempem. Podle dat shromážděných webem Domiporta.pl v aktuálním dubnovém srovnání s minulým rokem nejvíce vzrostly ve Velkopolském a Dolnoslezském vojvodství. V prvním poskočily průměrně o 46 procent, ve druhém o 45 procent. Asi o 30 procent meziročně vzrostly ceny pozemků v Mazowieckém vojvodství, což je region obklopující Varšavu. Na zmíněném Podkarpatí byl pak průměrný vzrůst o 32 procent. Nejmenší nárůst byl zaznamenán v okolí Lodže, kde jsou ceny pozemků v Polsku nejnižší, okolo 11 procent.
Ceny nejoblíbenějších parcel pro stavbu rodinných domů, to znamená o výměře mezi tisíci až dvěma tisíci metry čtverečními, rekordně rostly také v posledním roce. „Zájem neustále sílí, nyní za ním stojí i nejistá situace způsobená válkou, ale zlom je patrný právě už od roku 2020. Pandemie a lockdowny změnily pohled na investování a ukládání peněz. Dnes můžeme říci, že odpovídajících pozemků je nedostatek,“ sdělil analytik webu Domiporta.pl Bartlomiej Baranowski.
Rok 2021 lze zároveň označit v Polsku za rekordní ve výstavbě rodinných domů. Poláci dokončili 88,3 tisíc staveb. To je o 19 procent více než v roce 2020. Podle údajů polského statistického úřadu (GUS) získali loni o 22 procent více stavebních povolení, úředníci vydali celkem 123 tisíc rozhodnutí. Ovšem začátek letošního roku ukázal, že budovatelské nadšení našich severních sousedů ochlazuje. Za leden a únor statistici evidovali dokončení 14,2 tisíc nových domků, což je o 16 procent méně než loni za stejné období.

Toto ochlazení se ale zatím nijak nepromítlo do cen stavebních parcel. „Vlastníci i nadále výrazně své pozemky i domy zdražují. Obvykle argumentují, že v tak těžkých časech jim buď tu cenu někdo zaplatí, nebo to neprodají. Někteří majitelé se dokonce z prodeje stahují, prý počkají, co bude dál,“ sdělil polskému deník realitní makléř a expert Polské federace realitních trhů Lukasz Gilis.
„Rozhodnutí o koupi pozemku se dnes nevyplatí oddalovat. Pokud se vám parcela zamlouvá a vy se rozhodnete vyčkávat, za pár dnů už nebude k dispozici. Nemovitosti jsou stále oblíbené i kvůli propadu hodnoty našich peněz. Vysoká inflace směřuje lidi k hledání nejlepších a nejjistějších investic. V půdě se zmýlit moc nemůžete,“ poznamenal Gilis.
Realitní makléř je zároveň přesvědčen, že ceny polských pozemků v brzké době ani v dlouhodobém horizontu neklesnou. Použitelných parcel je podle něho jen omezené množství, zejména v exkluzivních a rychle se rozvíjejících částech země. „Jistě najdete v Polsku místa, kde ceny pozemků zůstávají na stejné úrovni, ovšem jsou tu i oblasti, kde budou nabídky v každém ohledu výjimečné,“ dodal Gilis.
Na plyn vás už nepřipojí
Nejrazantněji letos v Polsku rostou ceny plně zasíťovaných pozemků, především těch napojených na elektřinu a plyn. A to jen kvůli tomu, že největší polský distributor plynu a elektřiny, státní firma PSG, na začátku roku oznámila stop stav na uzavírání nových smluv o připojení na plyn. Důvodem podle jejího prohlášení bylo vyčerpání investičních prostředků vyhrazených pro tento účel. Koncem února pak PSG oznámilo, že nalezla způsob financování.
„Zákazníci, kterým bylo v posledních týdnech odmítnuto připojení k plynárenské síti, budou v nejbližších dnech ze strany PSG informováni o nových možnostech připojení,“ stálo v prohlášení společnosti.

Ovšem riziko spojené s připojením na plyn a také prodloužené lhůty pro splnění všech formalit znamenaly jediné: Pozemky, které již napojeny byly, nabraly za posledních pár měsíců na hodnotě. Podobný rychlý nárůst cen je pak evidován i v tzv. jedinečných lokalitách: ve velkých městech (Varšava, Krakov, Vratislav, Poznaň) nebo turistických regionech (Pomořansko u Baltu, Podkrkonoší, Mazurská jezera, Podhalí pod Tatrami).
Rubrika U sousedůU sousedůV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.