Kliknutím zvětšíte
Co se děje v Polsku.
Jen o kousek dál je stěna tvořená květy a fotografiemi padlých ukrajinských vojáků a ruskou armádou zavražděných ukrajinských civilistů. Před ní několik dobrovolníků ve vestách s ukrajinskými barvami vybírá na podporu ukrajinského odporu proti ruské agresi. A jen o další kousek dál penzistka vybírá na medicínskou pomoc Ukrajině.
A Poláci chodí kolem, a i po dvou měsících války přispívají.
Ukrajinská je tohle jaro i květinová výzdoba ve varšavských parcích. Pěstitelé, kteří dokáží dodat žluté a modré květy, tedy v ukrajinských národních barvách, mají skutečné žně. „Varšava přijala na 300 tisíc ukrajinských běženců. To je jako by se metropole rozrostla o celý Bialystok,“ použije primátor Rafal Trzaskowski přirovnání k největšímu městu na východě Polska.
Do tříd v hlavním městě už podle magistrátu začalo chodit dvanáct tisíc ukrajinských žáků, což je jako několik desítek nových škol.
Bytů už roky není ve Varšavě nazbyt, mnoho rodin se ale uskromnilo a Ukrajincům pronajalo pokoje v byť jen trochu větších bytech. S Ukrajinci se dávají se sympatiemi do řeči, přestože porozumění nebývá lehké.
„My Poláci si dokážeme představit, co Ukrajince potkalo. Varšava byla po druhé světové válce v ruinách podobně, jako je dnes Mariupol nebo Charkov. A Kreml nás Poláky vyhnal z východní poloviny země, tak jako chce dnes vyhnat Ukrajince,“ říká postarší majitel trafiky v historické části Varšavy. „I to je důvod, proč pro ně máme porozumění a proč tolik lidí pomáhá,“ dodává.
Na stopy strašného množství obětí druhé světové války narážíte ve Varšavě doslova všude. Především Varšavské povstání podzimu z roku 1944, kterým chtěli Poláci vlastními silami osvobodit svoje hlavní město od nacistů, se připomíná téměř v každé ulici nějakou pamětní deskou.
Deskou, za kterou je většinou mnoho mrtvých, jak z řad povstalců, tak polských civilistů, na kterých se nacisté mstili.
Kreml po začátku povstání na mnoho týdnů zastavil svoji armádu na druhém břehu Visly a nechal povstání záměrně vykrvácet. Protože ho vedli „ti špatní“ Poláci. Poláci, kteří si představovali poválečnou budoucnost země jinak, než bylo Moskvou plánované polské komunistické poddanství.
Moskva vyhnala Poláky z jejich země
Spolu s tím Sovětský svaz zabral na konci druhé světové války celou východní polovinu meziválečného Polska. Poláky bez ptaní posunul o stovky kilometrů na Západ. Milióny lidí kvůli stalinskému SSSR ztratily své domovy.
„Moji rodiče přišli do Varšavy z východu. S pár věcmi, jako dnes Ukrajinci k nám,“ vysvětluje mi důchodkyně, proč pomáhá u metra vybírat peníze pro ukrajinské běžence.
Dnes se ruský prezident Vladimir Putin svojí agresí pokouší o to samé s Ukrajinou. Jen s tím rozdílem, že za Moskvou okupovaný východ a jih země Ukrajinci žádnou „náhradu“ nedostanou.
V polských vládních kruzích je ale občas slyšet, že by Ukrajinci a Poláci mohli vytvořit společné soustátí. To by navázalo na středověký polsko-litevsko-ukrajinský stát, který byl od Baltu až k Černému moři. A jehož součástí byl nejen Kyjev, ale nějaký čas i Moskva. Kdo ví, třeba i takto to na východě Evropy někdy v budoucnu dopadne.
Rubrika U sousedů
U sousedůV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.
Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.
Přejeme hezké nedělní počtení.
17
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
Celebrity
TN.cz
