„Je to vlastně jediná část města, která se vyhnula zničení na konci druhé světové války a v níž je možné si udělat obrázek o tom, jak asi vypadala kdysi Varšava,“ řekl Čech Martin, který si tu před několika lety pronajal svůj dočasný domov.

„Jenom tady je to originál. Téměř všechno, včetně historického centra Varšavy, jsou v drtivé většině jen kopie toho, co tam stálo před nacistickou okupací,“ uvedl Martin.

„Donedávna si však Poláci té autenticity příliš nevážili a Praha byla jen takové zašlé a laciné předměstí.“

Polanského Pianista se točit tady

Důvodem, proč varšavská Praha na rozdíl od drtivé většiny polského hlavního města unikla zničení, bylo to, že už před Varšavským povstáním obsadila tuto pravobřehou část polské metropole Rudá armáda a polské jednotky. Na Stalinův rozkaz nechala Rudá armáda povstalce, kteří se dokázali bránit nacistické přesile, dva měsíce bez pomoci bojovat. Po kapitulaci povstalců 2. října 1944 nařídil Adolf Hitler srovnat Varšavu se zemí. Rudá armáda na to nacistům dala čas až do 17. ledna, kdy zničenou a vylidněnou Varšavu obsadila.

Varšavská Praha, která má dnes 250 tisíc obyvatel, tak byla jediným zbytkem předválečné Varšavy, který přetrval. Proto, když například Roman Polanski potřeboval do svého filmu Pianista záběry předválečné Varšavy, natáčel právě zde.

Přestože se jednalo o jedinou zachovalou část předválečné Varšavy, další historické části města byly po válce znovu postavené, do nedávna se však Poláci o tuto část města příliš nestarali. Praha dostala pověst zanedbané části metropole, takového varšavského Bronxu nebo obdoby Žižkova z doby před třiceti lety.

Polský velvyslanec Miroslaw Jasinský
Vztahy s Polskem padají do propasti. Velvyslanec vydržel v Praze měsíc

„Ulice Brzeska byla za dob komunismu nejnebezpečnější ulice ve Varšavě,“ uvedla na portálu Polské turistiky zpěvačka Ewa Farná, která nazývá Prahu „alternativní částí Varšavy“. „Na ulici Ząbkowska můžete během letních večerů posedět venku v hospůdkách – je to taková polská Stodolní,“ přidává přirovnání k ulici ve Ostravě.

V posledních letech se Praga, v něčem připomínající pražský Žižkov, těší stále větší oblibě. „Domy se tu renovují, přibylo tu restaurací, stěhují se sem mladí,“ říká třicátnice Alina, která si tu pořídila byt. „Pomohla linka metra procházející středem Prahy,“ dodává. Díky tomu tu stoupají ale už i ceny bytů, do nedávna výrazně nižší, než v obnoveném centru na druhé straně řeky, nebo v mrakodrapovém city, které na Staré město navazuje.

Koupání u Visly

Svůj název má polská Praha od polského „prażyć“, tedy vypalovat. Na místě Prahy totiž byly hluboké lužní lesy. První zmínky o polské Praze jsou už z roku 1432, do roku 1648 to bylo samostatné město, které se stalo součástí Varšavy až v 18. století. Už v té době měla pověst liberálnějšího, uvolněnějšího protipólu protější královské metropole, kterou se Varšava stala v roce 1596, kdy sem bylo přesunuto královské sídlo z Krakova.

Jaroslav Kaczyński.
ANALÝZA: Polská vláda hrozí Bruselu, že nesplní Zelenou dohodu

Bylo to dáno složitým spojením přes velmi širokou řeku Vislu, které kvůli malému počtu mostů přetrvalo až do nedávné minulosti a definitivně to změnilo právě až metro. Vedle své architektonické zachovalosti se Praha pyšní i téměř netknutými lužními lesy a písečnými břehy u Visly, v létě oblíbeným místem pro slunění a dokonce i koupání v řece.