V Polsku probíhá zřejmě poslední dějství osmileté vlády Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosław Kaczyńského. Strana, která během svého vládnutí zrušila veřejnoprávní média a omezila nezávislost soudů, sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale nemá dost hlasů na sestavení vlády.

Právu a spravedlnosti chybí k dosažení většiny v Sejmu desítky hlasů. Většinovou koalici naopak vytvořila tři opoziční uskupení v čele s Občanskou koalicí bývalého premiéra a předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Sestavením polské vlády byl pověřen dosavadní premiér Morawiecki: 

Mateusz Morawiecki
Sestavením polské vlády pověřím Morawieckého, oznámil Duda. Ten ale nemá většinu

Přestože tyto strany už dokonce podepsaly koaliční smlouvu o nové vládě, pověřil prezident Andrzej Duda tento týden sestavením vlády dosavadního premiéra Mateusze Morawieckého. Pokud ten neuspěje, vybírá dalšího premiéra Sejm, kde má opozice většinu. A tak nejpozději v prosinci se Tusk téměř s jistotou ujme moci.

Do pro PiS pochmurné atmosféry promluvil vůdce strany Kaczyński, který se snaží tvářit, že tu šance na udržení se u moci stále je. „Máme misi v podobě vytvoření vlády. Je to mise velmi obtížná, ale je třeba bojovat do konce,“ uvedl ve zmíněném rozhovoru pro státní agenturu PAP. „Nic není ztraceno,“ okomentoval pověření Morawieckého k sestavení vlády.

Polákům by vládl Berlín

Kaczyński, který svým konfrontačním stylem vládnutí fakticky vyloučil možnost získání hlasů mezi dalšími stranami v Sejmu, odmítl, že by volby byly pro PiS Pyrrhovým vítězstvím.

„PiS vyhrál s velmi dobrým výsledkem. Vyhráli jsme čtvrté ze sedmi parlamentních voleb, kterých se Právo a spravedlnost účastnilo. Cílem bylo získat většinu 231 hlasů v Sejmu. To se nepodařilo. V klidu budeme analyzovat příčiny,“ odmítl výzvy některých spolustraníků, aby po nepodařených volbách odešel z politiky.

Jaká bude budoucnost Polska s Donaldem Tuskem v jeho čele? 

Donald Tusk během polských parlamentních voleb
Tuskovo Polsko bude zase klíčovou zemí Evropské unie

V případě, že se dostane k moci opozice v čele s Tuskem a prosadí se Kaczyńským nespecifikované návrhy Evropské komise, přijde podle vůdce Práva a spravedlnost Polsko o nezávislost. Kaczyński šel tak daleko, že situaci přirovnal ke konci meziválečného Polska.

To v roce 1939 zmizelo po agresi a okupaci nacistickou Třetí říší z mapy Evropy, aby bylo už ve zcela nových hranicích obnoveno v roce 1945 jako satelitní stát Sovětského svazu. Tím zůstalo až do roku 1989.

„Kdyby se uskutečnilo to, co navrhla ústavní komise Evropského parlamentu, znamenalo by to konec státu. Staly bychom se územím obydleným Poláky, kterému by se formálně vládlo z Bruselu, ale ve skutečnosti z Berlína. To nemůžeme dopustit,“ prohlásil Kaczyński.

Zrušení práva veta není nemá plnou podporu

Kaczyński zřejmě narážel na to, že Ústavní výbor Evropského parlamentu v říjnu podpořil zrušení práva veta v Evropské unii a přechod k většinovému hlasování. To však nemá žádnou právní platnost. Mezi státy Unie, které by změnu musely odsouhlasit jednomyslně, na ni panují různé názory.

Podle odborníků by hlasování kvalifikovanou většinou, která se v EU blíží klasické ústavní většině, pomohlo akceschopnosti Unie například v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. A umožnilo by hladké rozšíření až o deset nových států, včetně Ukrajiny a zemí Západního Balkánu.

Jak probíhaly nedávné volby v Polsku: 

O parlamentní volby byl v Polsku vysoký zájem
V Polsku lidé volili i ve tři ráno. Ve velkých městech se stály hodinové fronty

Český ministr zahraničí Jan Lipavský tento týden na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci v Praze prohlásil, že nepodporuje spojování otázky rozšíření a omezení práva veta, respektive přechodu na většinové hlasování. „Rozšíření EU by se tím mohlo zbytečně zdržet o mnoho let,“ uvedl.