Přes 29 milionů lidí vybíralo poslance 460členného Sejmu a všech sto senátorů. Do dnešních 17:00 přišlo podle státní volební komise hlasovat asi 57,5 procenta voličů, při posledních parlamentních volbách to bylo v tu samou dobu okolo 46 procent. Před čtyřmi lety byla celková volební účast 61,74 procenta.

Očekává se, že strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž předsedou je Jarosław Kaczyński, volby vyhraje, není však jisté, zda se mu podaří dosáhnout v Sejmu na většinu potřebnou k sestavení vlády. Naděje na návrat k moci po osmi letech v opozici si dělá proevropská Občanská koalice, která by k vládní spolupráci přizvala Novou levici a středovou Třetí cestu.

„Takovou vládu jsme ještě neměli,“ řekl ČTK u jedné školy v centru Varšavy důchodce Jan, který hlasoval pro PiS. Vládnoucí stranu podpořil třeba kvůli tomu, že Polsko podle něho za osm let, kdy je u moci, udělalo velký pokrok. „Je vidět, že se ta země mění,“ podotkl. Už léta vede Evropská komise s Varšavou spory kvůli porušování principům právního státu a zmrazila jí kvůli tomu výplatu prostředků z některých fondů. Podle Jana mají problémy s dodržováním demokratických pravidel i jiné země, vytýkáno je to ale Polsku.

Polská železnice. Nové a rychlé vlaky i čistá nová nádraží.
Poláci jezdí rychlovlaky, Varšavané novým metrem. I tak volby zemi rozdělují

Naopak Anně, matce dvou malých dětí, velmi záleží na tom, aby vláda PiS skončila. „Běžně bych hlasovala na Občanskou koalici, ale tentokrát dám hlas Třetí cestě,“ popsala taktiku stoupenců opozice, kteří raději podpoří potenciálního koaličního partnera KO, protože nemusí mít jistý vstup do Sejmu. „Vadí mi, jak PiS rozdává naše peníze,“ vysvětlila Anna. Národní konzervativci zavedli přídavky na děti bez ohledu na příjem rodičů, stát vyplácí seniorům třinácté důchody, části z nich i čtrnácté.

Polsko má za sebou volební kampaň, ve které se strany a jejich kandidáti podle politologů soustřeďovali spíše na strašení lidí a napadání soupeřů než na program. PiS během ní obviňovalo předsedu Občanské koalice a někdejšího předsedu Evropské rady Donalda Tuska, že se proti současné vládě ve Varšavě spikl s Německem a Bruselem a snaží se ji odstavit od moci.

Vládnoucí strana v době, kdy se Ukrajina, východní soused Polska, brání ruské agresi, také vystupuje jako jediný garant bezpečnosti země a lidem slibuje, že ji ochrání i před přílivem migrantů z krizových oblastí.

Volí se i v Česku

Poláci mohli svůj hlas odevzdat i na dvou místech v Praze a po jednom v Brně a Ostravě. Na polské ambasádě ve Valdštejnské ulici v Praze 1 je o volby zájem, lidé čekali na ulici již před otevřením volební místnosti v 07:00 a zhruba do 9:30 jich dorazila asi stovka.

Polská konzulka Katarzyna Rytko-Bednareková uvedla, že v Praze se k volbám zaregistrovalo 2460 voličů. Podle Českého statistického úřadu v Praze loni trvale žilo 3359 polských občanů. „Je třeba vzít v úvahu, že někteří lidé budou volit s voličským průkazem, hlavně turisté, kteří nemají povinnost se předem registrovat,“ dodala konzulka. Na Moravě se pak podle generální konzulky Polské republiky v Ostravě Izabelly Wołłejko-Chwastowiczové zaregistrovalo v Brně a Ostravě zhruba po 300 voličích.

Kritika referenda

Migračních pravidel EU se týká jedna z otázek v referendu. Lidé mají odpovědět, zda „podporují přijetí tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky na základě systému nucené relokace vnucovaného evropskou byrokracií“.

Volební Polsko je brutálně rozdělené, ve vítězství soupeře vidí peklo. Na snímku říjnová protivládní demonstrace ve Varšavě
Polsko je před volbami rozdělené. Ve vítězství soupeře vidí peklo

Kritici PiS upozorňují, že tato otázka je zavádějící a že cílem vlády je přitáhnout do volebních místností lidi, kteří by jí mohli odevzdat hlas. Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit nadpoloviční většina oprávněných voličů.

Hlasování skončilo dnes ve 21:00 SELČ a sčítání hlasů pak potrvá možná až do úterka.