Před necelými deseti lety, na konci vlády premiéra Donalda Tuska, který dnes opět vede Občanskou platformu a usiluje o to, aby se v čele opozičních seskupení stal po neděli opět ministerským předsedou Polska, se na jeho vládu snesla kritika. Za velké výdaje rozpočtu na časté přelety mezi Varšavou a Trojměstím. Tak se nazývá aglomerace Gdaňska, Sopot a Gdyně na pobřeží Baltického moře, kde dnes žije kolem jeden a půl miliónu lidí, tedy po oblasti kolem Katovic a Varšavě nejvíce v Polsku.

Donald Tusk tu v malém domě v Sopotech žije s výjimkou pěti let (2014-2019), kdy byl jako „evropský prezident“ v Bruselu, už čtyřicet roků. Ani během osmi let, kdy stál v čele polské vlády se odsud na stálo nepřestěhoval. Výdaje na státní lety z Varšavy do Gdaňsku tehdy ročně vystoupaly do milionů.

Volební Polsko je brutálně rozdělené, ve vítězství soupeře vidí peklo. Na snímku říjnová protivládní demonstrace ve Varšavě
Polsko je před volbami rozdělené. Ve vítězství soupeře vidí peklo

Pro objektivitu dodejme, že vedle Tuska takto mezi Varšavou a Trojměstím u Baltského moře pendlovaly desítky dalších ministrů a vysokých státních úředníků. Ostatně své bydliště tu dlouhé roky měl i „vládce Polska“, šéf Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński.

Místo letadla rychlým vlakem

U sousedů - PolskoZdroj: DeníkI pokud se Donald Tusk stane po neděli staronovým polským premiérem, státní rozpočet oproti době před deseti lety zřejmě hodně ušetří. Do Trojměstí se z Varšavy skoro nelétá, protože vzdálenost kolem tří set kilometrů zvládne hypermoderní vlak pendolino i s několika zastávkami z Varšavy do Gdaňsku za dvě a půl hodiny. A do Sopot jen o pár minut déle.

„Občas si takhle zajedu na odpoledne k moři. Jen tak,“ říká dobře situaovaný varšavský manažer Piotr, který si zajel s přáteli zajezdil na sobotní odpoledne na své jachtě kotvící v Gdyni. A ještě večer se opět polský pendolinem, o dvě generace modernějším než jejich česká obdoba, vrací zpět do Varšavy. „Je to obrovský posun. Zatímco dříve by to člověka nikdy nenapadlo, dnes je Varšava prakticky městem u moře,“ směje se mladý pár, který se takto vydal ze svého varšavského bytu na pláž do Sopot. „Jen ty jízdenky by mohly být trochu levnější,“ říkají o lístcích, které bez slevy vyjdou na víc než pět set korun za jednu jízdu.

Nové vlaky, nové koleje, nová nádraží

Polské železnice jsou stejně jako dálnice ukázkou obrovského skoku, který Polsko za posledních dvacet let udělalo. Především na dálkových trasách na vás čekají moderní nové vlaky, které dokáží jet skoro dvě stě kilometrů za hodinu a polské železnice už to leckde umožňují. Ve skvělém stavu jsou všechna velká polská nádraží, včetně těch varšavských. Podivný východní nasládký zápach špíny, který tu byl cítit ještě v nultých letech, je dávnou minulostí. Dnes by se z podlahy polských nádraží dalo jíst. Mimochodem, na mnohá z velkých letišť v Polsku se jezdí už roky vlakem. Ve Varšavě pak také rychlou tramvají.

Varšavské metro předčí pražské

Podobně jako polská železnice se za poslední dekády neuvěřitelně zlepšila doprava ve Varšavě. Za dvacet let se podařilo vybudovat základní síť metra od severu na jih i od východu na západ. Metro jezdí v krátkých intervalech, moderní vkusné stanice jsou čisté, vlaky metra moderní a pohodlné. Kam se hrabe Praha a její kdysi čistotou proslavené metro. Dnes oproti Varšavě působí to pražské jako zaplivaná, přelidněná špeluňka.

Kolona do Polska před hraničním přechodem v Náchodě - Bělovsi v sobotu 14. října dopoledne.
Zdraží se po volbách v Polsku benzin a nafta? Češi vyrazili tankovat i nakupovat

Další obrovskou změnou jsou celé čtvrti nových, hypermoderních budov. Nejen ve Varšavě, jediném středoevropském městě s mrakodrapovým city, ale třeba i v Gdaňsku. Na ostrově, kde dřív stály ruiny starých za války vybombardovaných přístavních špejcharů, vyrostla za deset let celá nová čtvrť. O kus dál ze starých budov vybudovali obří stavbu Baltické filharmonie. A o pár set metrů dál je navíc nové, ale už světově proslavené obří Muzeum druhé světové války. To bylo postavené ale ještě za vlády Donalda Tuska, stejně jako zdejší obří stadion.

Osm a osm dobrých let

„Z pohledu ekonomiky máme za sebou osm dobrých let. Ale těm předcházelo osm podobně dobrých let vlád Donalda Tuska. Takže si z čistě ekonomického hlediska vybíráme mezi dobrým a dobrým,“ říká mi gdaňský čtyřicátník Tomasz, který se přišel s rodinou v teplém sobotním odpoledni projít na slavné molo v Sopotech.

„Ale té ideologie a rozdělování lidí, které do ekonomiky plete posledních osm let Jaroslaw Kaczynski a jeho Práva a spravedlnosti už bylo dost,“ říká Tomasz. „Proto budu volit opozici. Abychom k té šlapající ekonomice zase měli i normální plnou demokracii,“ dodává. Podobně jako on budou milióny příznivců polské opozice po nedělním hlasování čekat, zda se to povede. Průzkumy byly totiž velmi vyrovnané a výsledek velmi, velmi nejistý.

U sousedůZdroj: DeníkRubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.