Nacisté měli na jaře roku 1943 v plánu zlikvidovat varšavské ghetto a zbývajících 60 tisíc Židů poslat do plynu. Ti se jim ale postavili s holýma rukama na odpor a celý měsíc se jim dařilo vzdorovat. Nakonec jich přežilo jen pár tisícovek a zdí obehnaná část Varšavy byla srovnána se zemí. Když si letos Poláci osmdesát let staré povstání připomínali, pietu narušil spor.

close Co se děje v Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in Co se děje v Polsku.

Vše odstartoval televizní rozhovor historičky Barbary Engelkingové z Centra pro výzkum holocaustu Polské akademie věd. V televizi TVN hovořila o pozitivní roli Poláků při pomoci varšavským Židům, ale nezakrývala ani odvrácenou stranu válečných let v polské metropoli. „Poláci měli možnost se chovat jinak, být alespoň neutrální, když už ne nápomocní. Ale nakonec řada z nich zneužila situace Židů a docházelo k poměrně rozsáhlému vydírání,“ řekla Engelkingová.

Tato faktická poznámka podle deníku Gazeta Wyborcza vyvolala zuřivou reakci. Šéf Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání Maciej Świrski, kterého do funkce dosadila vládní koalice, vyvolal vůči televizi TVN správní řízení. To může skončit pokutou nebo dokonce vést i k odebrání licence.

„Ve vysílání se objevil protipolský obsah, historie byla zfalšována. Poláci byli obviňováni z napomáhání holocaustu,“ sdělil v odůvodnění.

K rozhovoru se vyjádřila i celá řada dalších vládních poslanců a politiků, v provládních médiích nejčastěji mluvili o poplivání hrdinných Poláků a lžích badatelky. Premiér Mateusz Morawiecki psal na twitteru o skandálních názorech, nulových faktech a protipolských narativech profesorky.

Předvolební zkouška nálad

„Vláda testuje, zda emocionálně vypjatý příběh o ušlechtilých Polácích, kteří za války nedělali nic jiného, než zachraňovali Židy, může být další hnací silou volební kampaně,“ reagoval pro Gazetu Wyborczu kolega Engelkingové z Centra pro výzkum holocaustu Jacek Leociak.

Do parlamentních voleb totiž v zemi zbývá půl roku.

„Prvním důležitým motorem vládní kampaně je obrana papeže Jana Pavla II. před obviněními, že kryl pedofilii polských kněží. Druhým je příběh o zavraždění prezidenta Kaczyńského zákeřnými Rusy při havárii letadla ve Smolensku v roce 2010. A nyní je aktuální boj proti nezávislým historikům,“ vysvětlil Leociak.

Ten je rovněž jedním ze spoluautorů dopisu vědců polské vládě. Signatáři v něm odsuzují politické a ideologické pokusy zpochybnit vědecké poznatky. Tvrzení, že zachraňování Židů bylo běžným postojem Poláků, je podle nich zamlžováním pravdy a pouhým názorem, nikoli historickým faktem.

Na dopis zareagoval ministr školství Przemysław Czarnek. „Nemám v úmyslu ovlivňovat personální politiku centra. Ale podívám se na jeho financování, protože nehodlám ve větší míře platit institut, který zaměstnává lidi, jenž urážejí Poláky,“ prohlásil Czarnek pro TVP Info.

Příští rok v létě si Polsko připomene 80. výročí propuknutí dalšího velkého povstání ve Varšavě, také utopeného v krvi. Jakou bude mít tato pieta podobu, bude záležet na tom, kdo po letošních volbách složí vládu. Zda potřetí za sebou současná garnitura kolem strany Právo a spravedlnost, či opozice. Vládní strany si sice nevedou nijak dobře, ale protivníci jsou roztříštění.

Rubrika u sousedů

close U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku. info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.