Místní správa nás nechala na holičkách a na požáry reagovala příliš pomalu. To si myslí obyvatelé Rhodosu, se kterými mluvila reportérka britského deníku The Guardian Rachel Hallová. I proto se požáry vinou silného větru rozšířily až do zalidněných turistických oblastí, které jsou motorem místního hospodářství. Požár zanechal těžké šrámy v krajině, zničil některé budovy a místní i turisté museli být evakuováni.

Peklo v Řecku. Rozsáhlé požáry devastují oblíbené turistické destinace. Lidé prchají z Korfu, Rhodosu, požáry jsou i v severní části poloostrova Peloponés a na Krétě.
Padající popel, opuštěné kufry. Řecko připomíná apokalypsu, shodují se turisté

„Vláda nereagovala na Rhodosu okamžitě. Ve zprávách nám požáry ukázali, teprve když hořely už šestý den. Mí přátelé volali do televizí, aby to odvysílaly. Požáry pořád hořely,“ řekla listu lékárnice z letoviska Kiotari Anastassia Pissakaová.

Francouzský deník Le Monde zaznamenal slova dalšího z obyvatel Kiotari pro jednu z řeckých televizí. „Zůstali jsme sami. Tvrdili, že mobilizovali čtrnáct požárních letadel a helikoptéru. Ale požár uhasl, když se dostal až k moři. Všichni utíkali, aby si zachránili život. Přijali jsme do svých domovů turisty, protože vůbec nic nebylo zorganizované,“ postěžoval si vesničan.

S listem telefonicky hovořil i Brit, který se představil jako Giam. „Celá léta tu na Rhodosu nebyly lesní stráže, žádná správa lesa ani požární ochrana. Snad tahle katastrofa úřady probudí a konečně podniknou nutná opatření,“ zadoufal muž, který na ostrově deset let vlastní dům.

Le Monde shrnuje i kritické hlasy z řeckého tisku. Opoziční levicový Efsyn uvedl, že hašení nikdo nekoordinoval a hasičům z jiných částí Řecka, kteří se v terénu moc nevyznali, museli pomáhat jejich dobrovolní kolegové z ostrova. Ti navíc museli v některých částech ostrova bojovat v těžkých podmínkách s požáry zcela sami. „Klimatická krize a vlna veder vysvětluje spoustu věcí, ale není omluvou pro špatnou práci. Budeme snad vinit změnu klimatu z toho, že požární hadice na autech nepasují na hydranty?“ přisadily si podle Le Monde ekonomické noviny Naftemporiki.

Rhodos dál láká turisty

Místostarosta města Rhodos Konstantinos Taraslias pro The Guardian uznal, že mnoho místních je „velmi rozzlobených“ kvůli tomu, jak úřady na požár reagovaly. „Lidé si myslí, že zásah nebyl moc rychlý a vyčítají to, komu mohou - od politiků přes vládu po oblastní správu a město. Myslí si, že nebojovali s ohněm dostatečně, ale věřte mi, že to není pravda, protože přišla spousta hasičů, jak místních, tak ze zahraničí,“ řekl místostarosta. Podle něj bylo nasazeno přes 300 hasičů a deset letadel či helikoptér, ale bezpříkladná povaha požáru dosahujícího do turistických oblastí a prudký vítr způsobil, že bylo těžké předvídat, kterým směrem se bude oheň šířit.

Zdroj: Youtube

Zároveň zdůraznil, že Rhodos zůstává pro turisty otevřený. „Na ostrově máme 220 tisíc hotelových lůžek a v turistické oblasti zasažené požárem je jich jen deset tisíc. Požáry ostrovu neudělaly dobrou reklamu. A to lidi štve ještě víc, protože mají obavy, co se stane s ekonomikou po přírodní pohromě,“ poukázal Taraslias.

Lepší zvládání požárů je pro Řecko nezbytné. „Pokud bude tahle pohroma pokračovat, životní prostředí v Attice, regionu kolem Athén, se zhroutí. Pokud naše poslední přírodní zdroje nedokážeme ochránit, dočkáme se nakonec proměny krajiny v poušť a Atény budou vypadat jako Dubaj,“ varoval pro Le Monde geolog z athénské univerzity Efthymis Lekkas.

Řecko se potýká s rozsáhlým požárem, červenec 2023
Právnička: Cestovní kanceláře musí vrátit peníze za zájezdy do míst, kde hoří

Země má přitom s požáry velké zkušenosti, ale podle odborníků vrší i nedostatky v jejich zvládání a prevenci. Řecká pobočka Světového fondu ochrany přírody (WWF) uvádí, že v tuto roční dobu hořívá v Řecku současně na osmdesát lesních požárů, roste ovšem jejich intenzita. Le Monde přitom píše, že podle zjištění řeckého WWF šlo v letech 2016 - 2020 pětaosmdesát procent veřejných peněz učených na boj s požáry hasičům na lidi a zastarávající techniku. Na prevenci šlo jen 15 procent. „Ještě před třiceti lety přitom v lesích pracovali chovatelé dobytka, farmáři a sběrači pryskyřice a starali se o vegetaci, ale to už neplatí. V posledních dvaceti letech lesy v Řecku rostou neřízeně,“ upozornil expert z řeckého WWF Nikos Georgiadis.

Zdroj: Youtube

Řecká pobočka WWF v posledních dvou letech vyzkoušela na ostrově Chios u tureckého pobřeží pilotní projekt spočívající v řízených požárech před ohňovou sezonou, při kterých se spálí větve, hrabanka a další rostlinný odpad. Podle Georgiadise byl experiment úspěšný. „Tento typ řízených požárů se jinde v Evropě používá už dlouho a v Řecku bychom si jej měli osvojit také,“ uvedl. Řecká vláda už pracuje na příslušném návrhu zákona.