U sousedůU sousedůZdroj: DeníkNení žádným tajemství, že se obhájit pozici prvního muže alpské země chystá i prezident dosavadní, osmasedmdesátiletý Alexander Van der Bellen. A paletu možných protikandidátů bude mít skutečně pestrou. Kromě známých jmen usiluje o prezidentské křeslo i více jak tucet nováčků.

Jednašedesátiletý rodák z Bavorska a poradce Johann Peter Schutte, profesionální detektiv ze Salzburgu Thomas Peter Schaurecker, sedmatřicetiletý politický poradce David Packer z Amstettenu, dvaačtyřicetiletý obchodník Wolfang Ottowitz z Villachu, hodinář Hanno Fessl nebo třeba Franz Josef Gollowitsch, provozovatel autobusové dopravy z Markt Hartmannsdorf.

Mezi neznámými kandidáty jsou i dvě ženy. Pedagožka Barbara Rieger a prodavačka mopedů Helga Egger. Překvapením pak byla kandidatura právníka a komentátora deníku Krone Tassilo Wallentina.

Zpěvák i blogger

A někteří už mají i splněno. Během deseti dní podle svých slov shromáždil všechny potřebné podpisy zpěvák a lékař Dominik Wlazny. K šéfovi Strany piva, známým pod pseudonymem Marco Pogo, se přitom váže ještě jedna zajímavost. Je mu totiž čerstvě pětatřicet, což je věková hranice opravňující Rakušany ke kandidatuře na hlavu státu. „Jsem překvapený a vděčný, kolik Rakušanů si dalo tu práci a přes všechny byrokratické překážky mě podpořilo na mé cestě ke kandidatuře. To jasně ukazuje, že mnoho lidí sdílí můj názor. V této zemi se musí něco změnit,“ nechal se v pátek slyšet Wlazny.

Na pivu v Rakousku. Ilustrační snímek
Při chřipce na pivu. Na neschopenky v Rakousku dohlíží stále častěji detektivové

Velkým favoritem je jednoznačně současný prezident Van der Bellen. Největším protikandidátem mu má být Walter Rosenkranz s podporou opoziční strany Svobodných. Kolik potřebných podpisů oběma kandidátům chybí, není podle deníku Der Standard dosud jasné. „Sdělili pouze, že to vypadá velmi dobře,“ píše páteční Der Standard. Podobně hovořili i další ze třiadvaceti možných kandidátů na prezidenta.

Množstvím podpisů se naopak netají bývalý politik a nynější blogger Gerald Grosz. Ve středu zveřejnil číslo 3255.

Mezi tématy, kterým bude muset budoucí prezident Rakouska čelit, je bezesporu neutralita v návaznosti na válku mezi Ruskem a Ukrajinou, covid a stažená povinnost očkování. To jsou ostatně i otázky, které ve svých volebních kampaních jednotliví kandidáti zmiňují.

Ti bez volebního práva

Alpskou zemí, kde si svého prezidenta mohou jít k urnám zvolit všichni Rakušané starší šestnácti let, v posledních dnech rezonuje ještě jeden fakt. A to, že jsou zde bez volebního práva rovné 1,4 miliony lidí starších šestnácti let. Nemají totiž rakouské občanství. Před dvaceti lety bylo přitom takových lidí pouze 580 tisíc. Nejvíce lidí bez volebního práva je na západě země. „Umím si představit reformu, mělo by se o ní diskutovat, ale co možná nejvzdáleněji od jakýchkoli voleb,“ okomentoval politolog Peter Filzmaier.

Ze statistických údajů, které zveřejnila rakouská tisková agentura APA, vyplývá, že v Innsbrucku a Salzburgu nemá právo jít k volbám na třicet procent lidí ve volebním věku. V Linci a Grazu je jich čtvrtina. Ve Vídni je pak průměr někde těsně pod třetinou. Rozdíly napříč regiony jsou ale velké. „V některých okresech ve Vídni nemají občanství až čtyři z deseti Vídeňanů,“ poukázali z agentury.

Očkování proti koronaviru. Ilustrační snímek
Kontroverzní zákon v Rakousku neprošel. Očkování proti covidu nebude povinné

V celém Rakousku pak nemá občanství asi osmnáct procent obyvatel starších šestnácti let. To je každý šestý ve věku, kdy reálně může jít volit.

Politolog Filzmaier naznačil, že nemožnost volit může mít i negativní důsledky. „Poměrně silná skupina lidí je totiž ovlivněná rozhodováním politického systému, přestože se k němu nemůže vyjádřit. Může tak mezi nimi narůstat nespokojenost,“ upozornil politolog. Zmínil zároveň, že jedním z řešení by mohla být možnost rozhodovat například alespoň na komunální úrovni. „Pochopitelně až po nějaké době pobytu v zemi,“ podotkl.

Rubrika u sousedů

Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.