Kančí guláš si lidé v Bavorsku vaří mnohem méně než dřív. Vědí totiž, že maso divokých prasat často neodpovídá hygienickým předpisům kvůli vysoké radioaktivitě. Vysvětlení, proč problém přetrvává, našli vědci měřením izotopů cesia. Studii vydali v časopise Environmental Science & Technology.

Černobyl láká fanoušky adrenalinové turistiky tajemnou atmosférou zakázané zóny. Mezi prvními přivezl v roce 2007 autentické fotografie z Černobylu Tomáš Herentin z Krnova.
Černobyl z pohledu Čechů: šok vyvolaly obrovské ryby, kančí je lepší z papiňáku

Jak informuje magazín Science, kontaminace divočáků cesiem byla tradičně připisovaná černobylské havárii v roce 1986. U většiny ostatních lesních zvířat během let míra radiace poklesla, u bavorských divočáků ale ne. Někteří badatelé proto začali hledat jiné zdroje kontaminace.

Robert Oppenheimer (1904-1967)

Americký fyzik a ředitel projektu Manhattan, často označovaný za „otce atomové bomby“, protože od roku 1942 vedl americký vývoj jaderné zbraně. Ten vyvrcholil 16. července 1945 prvním pokusným jaderným výbuchem na světě a 6. a 9. srpna téhož roku svržením jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. V letošním roce jeho jméno vrátil do širokého povědomí úspěšný životopisný film Christophera Nolana.

„Ekolog Bin Feng a radiochemik Georg Steinhauser z vídeňské Technické univerzity se domnívali, že zvířata mohla být také nepřímou obětí zkoušek jaderných zbraní, které dosáhly vrcholu v šedesátých letech minulého století. Z více než dvou tisíc jaderných bomb odpálených ve světě během studené války jich 500 detonovalo v atmosféře. Při tom se uvolnily radioaktivní částice, které se pak snášely zpět k zemi a dnes jsou v půdě přítomné všude,“ uvedl magazín.

Web britské BBC Science Focus doplnil, že u jiných lesních zvířat se vyskytovalo cesium 137, divočáky ovšem trápí cesium 135 s delším poločasem rozpadu. „Badatelé věděli, že vyšší podíl izotopu 135 oproti 137 indikuje více spadu z výbuchů nukleárních zbraní než z jaderných reaktorů. Přesně to také u divočáků zjistili. U zkoumaných vzorků tvořila kontaminace z jaderných zbraní od 10 do 68 procent,“ uvedl Science Focus.

Dopady zkoušek jaderných zbraní

Podle odborníků je to důležité a znepokojivé zjištění. „Jsou to ohromně vysoká čísla. U čtvrtiny vzorků už jen kontaminace z jaderných zkoušek překračuje potravinové normy,“ upozornil pro Science James Kaste, geochemik z College of William & Mary v americké Virginii, který se na studii nepodílel.

Zdroj: Youtube

Práci badatelů ocenil. „Ekologické a zdravotní důsledky zkoušek jaderných zbraní jsou dosud nepříliš zkoumané a převážně zapomenuté téma. Jde o vynikající případovou studii, která ukazuje, jak mohou důsledky znečištění půdy poškozovat řadu následujících generací,“ řekl Kaste.

Divocí psi u Černobylu
Psi v Černobylu inspirují vědce. Ti pátrají, jak dokáží v nebezpečné zóně přežít

Badatelé také vysvětlili, proč se radiace ze zkoušek projevuje v těle divočáků s takovým časovým odstupem. „Podle Steinhausera hraje v celém fenoménu roli pomalý sestup cesia lesní půdou. Když se radioaktivní částice snesou na zem, půda je drží v jedné vrstvě jako časovou schránku. Deště je ale rok za rokem splachují stále hlouběji. Během let se částice hromadí v houbách a odtud se dostávají efektem sněhové kole do těl divočáků,“ vysvětlil Feng.

„Během zimy mají bavorští divočáci jen málo jiných zdrojů potravy, a proto jsou k akumulaci radioaktivity obzvláště náchylní,“ shrnul magazín Science.