S kovově zelenou hlavohrudí a duhově měděnými krovkami na sebe japonský brouk téměř okamžitě upoutá pozornost. Za hezkým vzhledem se však skrývá agresivní invazní druh, který ve střední Evropě požírá téměř vše, co mu přijde do cesty. Apetit má velký a rozhodně si nevybírá. Rakousko, k jehož hranicím se začíná nebezpečně blížit, proto bije na poplach.

Žravých japonských brouků se děsí především zemědělci, kteří se obávají o úrodu. Ohniska výskytu totiž zaznamenali odborníci v několika sousedních státech. Naposledy letos v červenci.

Österreichische Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit (AGES), tedy Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin, zřídila platformu, kam mají zemědělci povinně výskyt brouka ohlásit.

U sousedů - Rakousko „V Rakousku jsme zatím japonského brouka nezaznamenali. Přesto nám přidělává starosti. To proto, že je potvrzený u čtyř našich sousedů. Ve Švýcarsku, Itálii, a hned několik hlášení dokonce přišlo už i z Německa a Slovinska,“ sdělil rakouskému zpravodajskému serveru ORF.at entomolog Christian Wieser.

Rakousko se nyní připravuje na invazi. Ta může být podle expertů rychlá. „Může zachvátit Evropu do jednoho roku,“ varoval Wieser.

Japonský brouk je obrovsky nenasytným škůdcem, který může pustošit jak zemědělské, tak i lesní porosty. Boj proti podobným invazním druhům bývá podle expertů vždy problematický. To proto, že spolu se škůdci jím nezřídka utrpí i podstatná část místní fauny.

Podle agentury AGES škodí japonský brouk na více jak čtyřech stovkách různých druhů rostlin. A to včetně listnatých, ovocných či okrasných stromů nebo zemědělských plodin i luk.

close Japonský brouk škodí na více jak čtyřech stovkách různých druhů rostlin. A to včetně listnatých, ovocných či okrasných stromů nebo zemědělských plodin i luk. info Zdroj: se svolením agentury AGES zoom_in Japonský brouk škodí na více jak čtyřech stovkách různých druhů rostlin.

Japonský brouk však není pro experty žádným nováčkem. Odborníci o něm mají povědomí už delší dobu. Ve státech Evropské unie je proto označený jako prioritní karanténní škůdce. „Riziko, že se zakrátko objeví i zde, je velmi vysoké,“ upozornili proto.

Tento škůdce, který umí létat, je zhruba centimetr dlouhý a šest milimetrů široký. Hlava a hruď mají kovově zelené zbarvení, krovky jsou duhově měděné. Ve střední Evropě mu chybí přirození nepřátelé. „Pochází z Japonska a dálného východu Ruska, na počátku dvacátého století byl zavlečený do Severní Ameriky a Kanady. V Evropě se na Azorských ostrovech poprvé objevil v sedmdesátých letech minulého století. Na pevnině pak v italské Lombardii v roce 2014 a ve Švýcarsku u Basileje v roce 2017,“ informovali odborníci z agentury AGES.

Experti zároveň poukazují na možnou záměnu s již známými příbuznými druhy japonského brouka, kteří se v Rakousku běžně vyskytují. Ti jsou však neškodní. „Nebezpečí je jeho záměna například s listokazem zahradním, liskokazem kovovým, s vrubounovitými, se zlatohlávky či chroustem obecným. Podobní jsou si i velikostně,“ porovnal Wieser.

U sousedů info Zdroj: Deník U sousedů

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.