Byl jsem před půlrokem příjemně překvapen Alexanderem Schallenbergem. Ten tehdy vyjel společně s naším šéfem ministerstva zahraničí Janem Lipavským do Kyjeva.

Co se děje v Rakousku.Co se děje v RakouskuZdroj: Deník

My novináři, kteří jsme je doprovázeli na Ukrajinu, jsme jen těžko hledali rozdíly mezi gesty jasné podpory Ukrajinců v jejich spravedlivé válce s ruským agresorem. „Jenže Schallenberg je taková naše bílá vrána,“ říkali mi rakouští kolegové varovně.

Po dalším půlroce jim musím dát za pravdu. Rakousko si dál trvá na své neutralitě. Na rozdíl od dalších historicky neutrálních zemí Švédska a Finska, které chtějí do NATO, Rakušané směřují opačným směrem.

Odpalovací zařízení HIMARS. Ilustrační foto
Varšava ohledně bezpečnosti nezahálí. Polsko má zálusk na stovky HIMARSů

Extrémně pravicoví Svobodní, kteří se v minulých letech proslavili svojí příchylností k putinovskému Rusku, vedou se svojí kampaní za neutralitu žebříčky předvolební popularity. A reálně hrozí, že s proruskými „mírovými“ hesly mohou vyhrát příští rok celorakouské parlamentní volby. Ostatně už teď sbírají slušné výsledky ve volbách zemských.

Politici rakouské vládní lidové strany v čele s kancléřem Karlem Nehammerem ale obrátili kurz. Strana, která před lety první zvedla otázku vstupu Rakouska do NATO, dnes naopak tvrdě brání neutralitu. „Rakousko bylo neutrální, je neutrální a zůstane neutrální,“ prohlašuje kancléř.

Rakouský přístup se podobá maďarskému 

Mezi lidovci jsou i rebelové, kteří volají po tom, aby se země vydala skandinávským směrem. Ale faktem je, že současný kurz Rakouska se podobá spíše tomu maďarskému. S tou výjimkou, že v rámci Evropské unie Rakousko zatím nebrání sankcím proti Rusku. A také přijalo poměrně velké množství ukrajinských uprchlíků, byť nesrovnatelně méně než Česko.

Anastasia a rodinou ve svém novém bytě ve Zwickau
Do Německa zamířil milion uprchlíků z Ukrajiny. Mají pro ně byty

Rakouská neutralita, podmínka ukončení sovětské a spojenecké okupace v roce 1955, má dnes v zemi sedmdesátiprocentní podporu. Důvodem je také to, že mnoho Rakušanů na neutralitě a obchodech s Moskvou už v 70. a 80, letech zbohatlo. A pokračuje to do současnosti.

Za všechny jen dva příklady. Bývalý rakouský spolkový kancléř, sociální demokrat Christian Kern, se po odchodu z politiky stal členem rady ředitelů ruských státních železnic. A jiný bývalý dlouholetý šéf rakouské vlády, lidovec Wolfgang Schüssel, byl jmenován do dozorčí rady největšího ruského mobilního operátora MTS.

Rusko dodává plyn spolehlivě

Zatímco Česko se v únoru pochlubilo, že se z téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu dostalo během roku na nulu, v Rakousku je tomu naopak. „V tuto chvíli jsme na stoprocentních dodávkách z Gazpromu,“ uvedl před několika dny finanční ředitel rakouského palivového koncernu ÖMV Reinhard Florey.

Ruský Gazprom nyní plní všechny nasmlouvané dodávky plynu Rakousku. Plynovodem, který, paradoxně, spolehlivě dodává ruský plyn přes Ruskem napadenou Ukrajinu.

Rubrika u sousedů

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku.Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě.Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.