Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník

Alpská země přijala trvalou neutralitu již v roce 1955. A nutno dodat, že pro většinu Rakušanů je politická nezávislost a územní nedotknutelnost země naprostou prioritou. Ukazuje se to pak především v dobách krize. Podporují je v tom ostatně i mnozí politici. Nejhlasitější je v tomto směru Herbert Kickl, předseda rakouských Svobodných a bývalý ministr vnitra první vlády Sebastiana Kurze.

Ve svém posledním příspěvku na toto téma na sociální síti Facebook komentoval diskutované vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v rakouském parlamentu prostřednictvím videokonference.

„Rakousko je neutrální země. To, aby v ní prezidenti cizích zemí, kteří jsou aktivní ve válečných konfliktech, drželi řeč, je naprosto absurdní. A je jedno, zda se jedná o ukrajinského prezidenta Zelenského, ruského prezidenta Putina nebo o kohokoli jiného. Pokud chce Rakousko v ukrajinské krizi něco změnit, pak je to úloha vlády. Rakousko by se mělo jako neutrální země aktivně nabídnout jako místo k vedení mírových rozhovorů. Toto by mělo být jasné i spolkovému prezidentovi Van der Bellenovi,“ napsal jasně s peprnou narážkou Herbert Kickl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Poslyš Viktore, šokoval Zelenskyj zkoprnělého Orbána přímo na summitu EU

Nutno dodat, že Zelenský nakonec k rakouským politikům nepromluvil. Kancléř Karl Nehammer ostatně již začátkem měsíce důrazně oznámil, že Rakousko bylo, je a i zůstane neutrální. „Tímto pro mě celá diskuze končí,“ uzavřel.

Kriticky se k věci se pro deník Der Standard naopak vyjádřil například místopředseda liberálních Neos Nikolaus Scherak. „Jsme přesvědčení o tom, že v podobných situacích jako tato je nutné zaujmout jasné stanovisko. To znamená, že ukrajinský prezident má stejně jako v jiných zemích hovořit také v rakouském parlamentu,“ sdělil.

I Rakušané, se kterými jsem osobně hovořila, jsou většinou toho názoru, že se alpská země nyní jako neutrální stát jednoznačně neprofiluje. „Vidím jako velice důležité, aby se Rakousko chovalo neutrálně, což nyní ale nedělá. Ano, úkolem státu se postarat o uprchlíky tak dlouho, jak je to jen nutné. Osobně ale nijakým způsobem nepomáhám, ani se nepodílím na sbírkách. A to z principu,“ řekl například realitní makléř Bernhard Kutil ze spolkové země Salcbursko.

Domnívá se, že lidem na Ukrajině by se především nemělo pomáhat vojensky. „Západ by naopak měl Zelenského přesvědčit, aby kapituloval. Zachránilo by to životy tisíců lidí, zabránilo masivní destrukci měst a v konečném důsledku by ani tak rapidně nestoupaly ceny surovin. Protože jsme de facto závislí na energiích z Ruska, měli bychom si ušetřit i jakékoli sankce. Naopak Organizace spojených národů by měla válku důrazně odsoudit. Nejsem fanoušek Ruska. Ale myslím, že bychom měli mít na paměti především vlastní zájmy, ne zájmy jiných států,“ nechal se slyšet Kutil.

Uprchlíkům pomáhá, ale sankce nechce

Podobně hovořila i Manuela Stagl, která s rodinou žije zase v Dolním Rakousku, jež přímo sousedí s Jihomoravským krajem. „Z vojenského hlediska bychom jednoznačně měli zůstat neutrální. I sankce vůči Rusku jsou z mého pohledu jako střelbou do vlastního kolene. Z hlediska sociálního jsem pak pro, abychom pomáhali uprchlíkům,“ shrnula žena.

Americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bruselu 25. března 2022
Hřebík do Putinovy rakve. Velká část dnes ruského plynu přijde z USA

Je jednou z těch, kteří se aktivně podíleli na materiální pomoci lidem, jež z válkou zmítané země přicházejí právě do Rakouska. „V práci jsme uspořádali sbírku, lidé sem přinášeli oblečení a další věci nezbytně nutné k přežití. Jsem i pro, abychom uprchlíky přijali. Vím, že mnozí Rakušané nejsou stejného názoru a nynější válku na Ukrajině přirovnávají k uprchlické krizi v roce 2015. To je podle mě ale naprostý nesmysl. Ukrajinci jsou navíc Středoevropané jako my,“ zareagovala.

I mezi jejími blízkými se najdou lidé, kteří pomáhají třeba s bydlením. „Bratr a jeho žena se rozhodli, že nabídnou k užívání byt po dědečkovi. Byl prázdný, děda totiž už žije v domě s pečovatelskou službou,“ popsala.

Rubrika U sousedů

U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.