U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rodiče van der Bellena, otec byl Rus s holandskými kořeny, matka Estonka, z Estonska odešli už po stalinské okupaci v roce 1941 rámci výměny obyvatelstva, kterou dohodli nacisté s Kremlem. Alexander van der Bellen se narodil před koncem války už ve Vídni, a proto je přes svůj poněkud složitý původ brán jako čistokrevný Rakušan.

Jeho rodina však pro jistotu ještě jednou před sověty uprchla, a to do Tyrol. Ty byly na rozdíl do Vídně na konci války obsazeny západními spojenci. Kdyby zůstali ve Vídni, mohla být rodina odvlečena zpět do Sovětského svazu. A Rakousko by tak přišlo o svého dnes už dvojnásobného prezidenta.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při odchodu z volební místnosti ve Vídni, 9. října 2022
Prezidentské volby v Rakousku vyhrál Van der Bellen, ukazují předběžné výsledky

Před vstupem do vrcholné politiky byl van der Bellen úspěšný i ve svém původním povolání ekonomika a vysokoškolského učitele, když dosáhl profesury a stal se děkanem fakulty ekonomie na Vídeňské univerzitě. Nebyl neúspěšný ani jako politik, ze svých Zelených jako jejich předseda udělal za jedenáct let po roce 1997 solidní parlamentní stranu, která se dostala přes hranici deseti procent. Součástí vládní koalice se stala až v roce 2019, to už u toho van der Bellen přímo nebyl.

Je však možné, že své mateřské straně pomohl právě svým úspěchem v prezidentských volbách v roce 2016.

Prezidentem nadvakrát

Hlasování v dubnu roku 2016, v němž van der Bellen zvítězil jen rozdílem několika desetin procenta, ultrapravicový protikandidát Norbert Hofer napadl. Poukazoval přitom na spornou platnost některých hlasů z korespondenčního hlasování, které nakonec obrátilo výsledek v jeho neprospěch. Ústavní soud dal Hoferovi částečně zapravdu, k žádnému falšování podle soudu sice nedošlo, ale kvůli formálním pochybením při otevírání obálek s hlasy se volby musely opakovat. Hofer však na konci roku 2016 prohrál už o víc než šest procent. Také díky stoickému klidu, se kterým van der Bellen opakování voleb přijal.

Úřadu rakouského prezidenta se dnes složením slibu oficiálně ujal vítěz opakovaných voleb Alexander Van der Bellen.Alexander Van der Bellen po složení prezidentského slibu v roce 2017, kdy se stal hlavou Rakouska poprvé.Zdroj: ČTK/AP/Roland Schlager

S roky podobně klidného, byť zásadového působení van der Bellena ve funkci hlavy státu byli Rakušané natolik spokojeni, že o vítězství 78letého prezidenta nebylo téměř pochyb. Minulou neděli si proto mohl s manželkou a přáteli zajít van der Bellen v klidu na trochu předčasný nedělní oběd do hostince na vídeňské Landstrasse. Dal si svůj oblíbený vídeňský řízek s bramborovým salátem a k tomu pivo. Přestože si svým vítězstvím v prvním kole nebyl tak úplně jistý, mohl si v neděli večer oddechnout. Žádné druhé kolo kampaně ho nečekalo, protože už v tom prvním získal skoro 57 procent hlasů.

Mladí spokojeni se starým prezidentem

Van der Bellen nemusel přitom změnit nic ze svých názorů, jako je podpora přijímání běženců, práv sexuálních menšin, zelený pohled na svět, či udržování rakouské neutrality. Ta mu ovšem nebránila v tvrdém odsouzení ruské agrese proti Ukrajině a podpoře přijímání ukrajinských uprchlíků v Rakousku.

Ilustrační snímek
Méně se myjte a mějte plné ledničky. Rakouská vláda radí, jak ušetřit za energie

O tom všem navíc dokázal diskutovat s voliči při svých cestách napříč Rakouskem, od velkých měst po malé vesnice. Dokázal tak získat víc než půl milionu voličů mezi těmi, kdo před šesti lety hlasovali pro Hofera. Podle politologů třeba tím, že nijak radikálně neodsuzoval odpůrce velmi tvrdých rakouských proticovidových opatření.

A co od nového prezidenta Rakušané očekávají? „Očekávám stabilitu a to, že van der Bellen odkáže politiky do příslušných mezí,“ svěřila se deníku Krone studentka Nathalie. I ona ve svých devětadvaceti letech dala s klidným svědomím svůj hlas o půl století staršímu van der Bellenovi.

Rubrika u sousedů
Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.