Co se děje na Slovensku.Co se děje na Slovensku.Zdroj: Deník

Premiér, vládce, nebo zatracený, obviněný či dokonce vězeň. Mezi těmito dvěma póly se ještě donedávna pohybovala politická budoucnost trojnásobného premiéra Roberta Fica, jehož pobyt u moci ukončila před pěti lety vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Před několika málo týdny mě pozvali do východočeské Poličky, kde skupina místních nadšenkyň a nadšenců uspořádala promítání filmů z festivalu Jeden svět. Jako host večera jsem byl pozván na besedu, která následovala po promítání filmu Kuciak: Vražda novináře. „Film o kauze, která nepřestává šokovat,“ jak to uvádí jeho český distributor Bontonfilm.

Zdroj: Youtube

Happy end, který se nekoná

Celovečerní dokument, který má díky tomu, že se z vraždy dvou mladých lidí stala světová událost, dánské a americké spolutvůrce, je přesto, že vznikl před relativně krátkým časem, ve svém závěru problematický. Navozuje totiž atmosféru, že zlo v podobě hrůzné vraždy na objednávku bude nakonec potrestáno. A to jak soudně, tak politicky.

Zaskočilo mě, že mohl slovenský stát padnout až na takové dno, říká Matt Sarnecki
Šokovala mě vrahova bezcitnost, říká režisér dokumentu o Kuciakovi

Robert Fico ve filmu vystupuje v roli hlavního politického padoucha, v seznamu účinkujících mu patří oficiální hlavní role. Jako jeho protipól je tu dnes už bývalý prezident Andrej Kiska, který dokázal Fica ještě jako premiéra porazit ve volbách hlavy státu. A svým tlakem po Kuciakově vraždě přispěl k tomu, že se Robert Fico vzdal funkce premiéra.

Film končí prvním kolem soudního procesu, v němž byli odsouzeni přímí vykonavatelé nájemné vraždy. Ale prokuraturou označení objednavatelé Marián Kočner a Alena Zsuzsová byli osvobozeni. A to přes policií zajištěnou šifrovanou komunikaci z jejich telefonů, kde si o vraždě dopisovali. Protože slovensko-dánsko-americký film jde do světové distribuce, má na konci takovou hollywoodskou doušku, kde divákům sugeruje, že spravedlnost nakonec zvítězí a i Kočner a Zsuzsová budou uznáni vinnými.

Pieta pro Jána Kuciaka a Martinu KušnírovouPieta pro Jána Kuciaka a Martinu KušnírovouZdroj: se svolením 2media

To vyloučené sice není, odvolací soud nakonec osvobozující rozsudky zvrátil. Politický podnikatel Kočner i jeho pravá ruka Zsuzsová byli mezitím odsouzeni k dlouholetým trestům v jiných, s touto vraždou nesouvisejících případech. Ale další soudní projednávání vraždy novináře a jeho snoubenky je teprve před námi a rozsudek si sotva kdo troufá odhadnout.

Fico se vrací na výsluní

To, co je ale možné odhadnout už nyní, je, že politický trest pro Roberta Fica není přinejmenším v těch blížících se volbách pravděpodobný. O trestně právním postihu za korupční chobotnici, která za jeho více než desetileté vlády vznikla, už nemluvě.

Fico a jeho Směr se totiž po třech letech vlády vrátili do čela žebříčků popularity. Na druhé místo tak Fico sesadil Petera Pellegriniho, svého v mnoha ohledech výrazně slušnějšího nástupce v premiérském křesle.

Předseda vlády Slovenska Eduard Heger hovoří s novináři 7. února 2023. Ilustrační snímek
Slovenský premiér Heger končí v Matovičově hnutí. Stal se lídrem Demokratů

Pellegrini od Fica před třemi roky odešel a založil z liberálnějších členů Ficova Směru svoji vlastní stranu Hlas. A když od vládní protikorupční koalice začali kvůli chaotickému vládnutí utíkat voliči, utíkali k Pellegrinimu. Mnozí u Hlasu stále zůstávají, ale dnes se část přesunula ještě dál. A to buď k neofašistům ze strany Republika, nebo právě zpět k Robertu Ficovi. Politik se tak dnes opět vrací s plným sebevědomím. „Směr nemůže mít jinou ambici, než tyto volby vyhrát,“ řekl Fico v minulých týdnech na jedné z tiskových konferencí.

Pyrrhovo vítězství? Jako u Mečiara

Pro Slovensko nemusí být samotné vítězství Fica, který k lovení voličů používá i hesla proti slovenské pomoci ruské agresi vzdorující Ukrajině, v předčasných volbách v září tohoto roku úplná katastrofa.

Záleží totiž hodně na tom, jak výrazné to vítězství bude. Fico je dnes ve velké míře v pozici Vladimíra Mečiara. Ten po svém demokracii demontujícím vládnutí v devadesátých letech sice ještě potom opakovaně volby se svým HZDS v roce 1998 a 2002 vyhrál. Ale k moci a na pozici premiéra se už nikdy nedostal. A to proto, že se proti němu vždy dokázala najít koalice, která ho vytlačila do opozice.

Bývalý slovenský premiér Robert Fico a současný předseda vlády Eduard Heger během zasedání parlamentu v roce 2021
Slovensko čekají předčasné volby. Referendum o nich pohořelo

Podobně to může být i po volbách v září tohoto roku. Pellegrini jasně říká, že do vlády, kde bude Fico, jeho Hlas nepůjde. A kromě neofašistů z Republiky se vůči Ficovi vymezuje drtivá většina dalších politických stran, které mají šanci se dostat do parlamentu.

Strana Čaputové je nadějí

Velkou nadějí pro Slovensko je vzestup strany Progresivní Slovensko, z jejíchž řad vzešla prezidentka Zuzana Čaputová a kterou dnes vede vítěz minulých eurovoleb na Slovensku, místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. „Progresivci“ v posledních průzkumech vystoupali k patnácti procentům a dýchají Ficovi a Pellegrinimu na záda. Vytvoření společné vlády Pellegriniho se Šimečkou a částí dnešní vládní koalice premiéra Eduarda Hegera by sice bylo obtížné, ale jako protiváha návratu Fica by se mohla podařit.

Na snímku z 16. září 2017 je stíhací letoun MiG-29 slovenských vzdušných sil při Dnech NATO v Mošnově
Schváleno. Slovensko pošle Ukrajině stíhačky MiG-29, oznámil Heger

Pokud by se tak po září tohoto roku stalo, nebyl by to sice hollywoodský happy end, ale takový středoevropský dobrý konec. Na pokračování filmu Kuciak by to možná bylo trochu málo. Ale pro klidnou budoucnost Slovenska jako demokratické prozápadní země Evropské unie a NATO by takový konec voleb v září určitě stačil.

Rubrika U sousedů

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.