Pellegrini po volbách původně nevylučoval ani možnost spojení Hlasu-SD s dvěma liberálními stranami a s konzervativním KDH (Kresťanskodemokratické hnutie). O složení vlády bez Smeru-SD usilovalo liberální hnutí Progresívne Slovensko, které ve volbách skončilo na druhém místě před třetím Hlasem-SD a které Pellegrinimu nabídlo i funkci premiéra.

„Slovensko potřebuje stabilní a odborně připravenou vládu, která nebude řešit vlastní spory,“ řekl Pellegrini a poukázal na možné spory, jež by provázely vládu složenou z názorově rozdílných stran. Ty se ukázaly už po volbách, kdy KDH odmítlo například zavedení registrovaných partnerství, které jsou jednou z priorit PS. Místopředsedu Evropského parlamentu Michala Šimečku, který stojí v čele PS a ve vrcholné politice na Slovensku dosud nepůsobil, označil Pellegrini za nezkušeného politika.

Slovenský sociolog Michal Vašečka.
Mnoho Slováků chce autoritářské politiky, říká sociolog Vašečka

Pellegrini zopakoval, že jeho strana má programově blíže ke Smeru-SD, jehož předseda a trojnásobný premiér Fico po volbách dostal pověření od hlavy státu ke složení vlády. Fico už před volbami řekl, že spolupráce Smeru-SD a Hlasu-SD by byla základem stabilního kabinetu. Po volebním vítězství Smeru-SD pak Fico uvedl, že se bude ucházet o funkci ministerského předsedy. Předseda SNS Andrej Danko se po volbách nechal slyšet, že jeho strana chce vstoupit do koalice se Smerem-SD a Hlasem-SD nebo podpoří vládu v čele s Ficem.

Rozdělení funkcí v případné koalici Pellegrini neuvedl. Řekl ale, že nebude s Ficem sedět ve vládě. Někteří politici z Hlasu-SD, Smeru-SD a SNS byli společně s jednou stranou u moci už v letech 2016 až 2020, kdy nynější čelní představitelé Hlasu-SD ještě působili ve Smeru-SD. Pellegrini a další desítka poslanců Smeru-SD vystoupili z Ficovy před třemi lety a následně založili vlastní stranu.