Počítáme s tím, že se budeme muset možná trochu uskromnit, ale zároveň stále doufáme, že to nebude potřeba. Tak mluví padesátiletý Miroslav ze západního Slovenska o nadcházející zimě. Svůj rodinný dům totiž vytápí plynem. S obavami tak sleduje zprávy o tom, zda v nadcházející topné sezoně bude plynu dost. Podle nejnovějšího vyjádření slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka Slovensko zásoby na zimu má. A klidný spánek má lidem zajistit i nový plynovod z Polska. Před několika týdny začal jeho zkušební provoz a za pár následujících týdnů už má fungovat "naostro".
Sulík o množství zásob informoval společně s ředitelem Slovenského plynárenského priemyslu, největším dodavatelem v zemi. „V zásobnících máme devětačtyřicet procent celoroční spotřeby,“ vyjádřil se ministr na tiskové konferenci. Dostatek plynu má podle Sulíka země do konce března 2023, čímž by měla být pokrytá celá topná sezona.
Ministr zároveň uvedl, že plyn je již na Slovensku, je ve slovenském vlastnictví a země je tak připravena. „Máme druhé největší zásoby v Evropě,“ zmínil Sulík. Podle něj například Německo má v zásobnících pouze třináct procent celoroční spotřeby.
Třetinu spotřeby podle ministra pokryjí nákupy plynu z Norska, další zkvapalněný plyn z různých zemí se na Slovensko dostává na lodích.
V příštích měsících se má o energetickou bezpečnost Slovenska postarat i nový, 164 kilometrů dlouhý plynovod z Polska. Jeho výstavba začala v roce 2018. Původně se počítalo s tím, že začne fungovat už v loňském roce, nakonec jeho zkušební provoz začal přede dvěma měsíci. Komerční pak měl být zahájen v červenci, prozatím se ale termín posunul.
Jak informovala slovenská televize Joj, některá měřící zařízení z plynovou totiž musela být po testech převezena k dodavateli do Nizozemska kvůli seřízení. „Očekáváme, že v případě úspěšných testů může být plynovod připravený na provoz v následujících týdnech,“ reagoval na otázku Joj specialista externí komunikace společnosti starající se o plynovod Eustream Pavol Kubík.
Potrubí je už ale každopádně celé pod zemí a zároveň od května natlakované na provozní tlak. Podle květnového vyjádření slovenského premiéra Eduarda Hegera je kapacita plynovodu stejně velká, jako roční spotřeba plynu na Slovensku. „Tato jedna roura by dokázala zásobovat celé Slovensko. Pokud bude zdroj, tak jsme schopni na Slovensko přepravit dostatečné množství plynu,“ potvrdil tehdy i generální ředitel Eustreamu Rastislav Ňukovič.
Nově dokončený plynovod propojuje severní a jižní Evropu, a Slovensko tak i v případě úplného odstřižení od ruského plynu zůstane tranzitní zemí. „Plynovod nám umožní přístup k plynu dodávaného z Polska a díky němu se dokážeme připojit i k plynu z Norska,“ nastínil premiér Heger.
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.