Pár minut před nedělním definitivním termínem odevzdání volebních kandidátek odevzdala svoji kandidátní listinu strana, která minulé volby před více než třemi roky vyhrála. Obyčejní lidé (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče nakonec přece jen překvapili. Jako jediní půjdou totiž do voleb jako koalice hned tří stran. Spolu s OLaNO kandidují dvě od sebe velmi rozdílné strany. Silně katolicky zaměřená Křesťanská unie a naopak liberální strana Za lidi, kterou před čtyřmi roky zakládal exprezident Andrej Kiska.

Nejznámější politolog. Grigorij Mesežnikov (65) je už desítky let nejznámějším slovenským politologem. Narodil se v ruském Orlu jižně od Moskvy. Na Slovensku ale žije již od roku 1981
Politolog Grigorij Mesežnikov: Slováci přijali, že jim bude vládnout Maďar

Koalice ovšem pro OLaNO znamená poměrně velkou komplikaci, kdy ke vstupu do parlamentu bude muset překročit hranici 7 procent hlasů, kterou momentálně dosahuje jen tak tak. „Postavíme se k tomu čelem. Chtěli jsme vytvořit jediný subjekt, aby lidé viděli, že tito to myslí se Slovenskem upřímně. Jsou to protikorupční bojovníci. Nenajdete zde žádného hada, převlékače kabátů, který prošel přes čtyři nebo pět stran,“ prohlásil před odevzdáním koaliční kandidátky Igor Matovič.

Matovič věří, že přes katastrofální výsledky své tříleté vlády nakonec získá výrazně víc hlasů. „Pokud se lidé dramatickou většinou rozhodnou, že chtějí mít ze Slovenska mafiánský stát, tak to budu respektovat,“ uvedl. Těmito slovy zaútočil na Roberta Fica a jeho Směr, který míří podle většiny průzkumů k vítězství. Fico prosazuje, aby Slovensko zaujalo k válce na Ukrajině neutrální postoj podobný pozici Maďarska Viktora Orbána.

Poslanec Obyčejných lidí (OLaNO) György Gyimesi chce výrazně ovlivnit směřování Slovenska
Na jihu Slovenska hrozí politické zemětřesení. K moci se tu dere malý Orbán

I Směr dal nakonec místo na kandidátce i jiným uskupením, ovšem ne v koalici. Na posledním místě 150členné kandidátky, které ale mají voliči ve zvyku „kroužkovat“ a posílat lidi z tohoto symbolického místa do parlamentu, je Artur Bekmatov z mimoparlamentního, extrémně levicového hnutí Socialisti.sk. To prosazuje například vystoupení Slovenska z NATO.

Na kandidátce Ficova Směru je také hned několik trestně stíhaných kandidátů, například exministr vnitra Robert Kaliňák, nebo bývalý policejní prezident Tibor Gašpar.

Slovenský expremiér a šéf strany Smer Robert Fico vede už měsíce předvolební kampaň s heslem zastavení pomoci Ukrajině.Slovenský expremiér a šéf strany Smer Robert Fico vede už měsíce předvolební kampaň s heslem zastavení pomoci UkrajiněZdroj: Profimedia/TASR

Z pětadvacítky stran a hnutí, které na Slovensku kandidují do parlamentu, mají jasnou šanci na překročení desetiprocentní podpory vedle Směru už jen umírněně opoziční a prozápadní Hlas expremiéra Petera Pellegriniho a nyní mimoparlamentní Progresivní Slovensku v čele s místopředsedou Evropského parlamentu Michalem Šimečkou. Z této strany také před více než čtyřmi roky vzešla prezidentka Zuzana Čaputová.

Kolem deseti procent by také mohla získat postfašistická strana Republika, se kterou Fico hodlá jednat o případné podpoře své vlády. Naopak Hlas a „progresivci“ možnost povolebních jednání s Republikou vylučují.

Rozdrobené prozápadní síly

O velký průšvih si koleduje pětice středopravicových stran, které se nebyly schopné přes různá vyjednávání sjednotit do jednoho bloku a nemusí se dostat přes pětiprocentní hranici vstupu do parlamentu. Ambice být volebním lídrem sjednocené pravice a středu měl expremiér Mikuláš Dzurinda, který se po dlouholetém bruselském angažmá vrátil do slovenské politiky. Jenže místo velkého spojování našel partnera jen mezi liberálními Maďary a šance jeho uskupení Modří, Most – Híd na překročení pětiprocentní hranice vstupu do parlamentu nejsou velké.

Vláda Ľudovíta Ódora nezískala důvěru slovenského parlamentu
Ódorova úřednická vláda nezískala důvěru. Slovensko ale dovede k volbám

Podobné je to s Demokraty expremiéra Eduarda Hegera. Ve straně je většina politiků dnes už bývalé vlády, která skončila v květnu, kdy ji vystřídal úřednický kabinet. Kolem pěti procent mají dle průzkumů i liberální Svoboda a Solidarita exministra hospodářství Richarda Sulíka, Křesťansko demokratické hnutí, či Sme rodina.

Ve volbách v září tak může propadnout dvacet až pětadvacet procent hlasů prozápadních voličů. To může zásadně pomoci šancím Roberta Fica na návrat k moci. „Mělo to být velké spojenectví, ale vypadá to jen jako velké fiasko,“ konstatoval před časem k neúspěšným snahám slovenské pravice deník Pravda.