Takzvané exit polls bývají přesnější než předvolební průzkumy, neznamenají však jistotu. V minulosti se již několikrát ukázalo, že skutečný výsledek se může od exit polls výrazně odchýlit. Při volbách v roce 2020 například první odhady přisuzovaly Smeru-SD 14,9 procenta, strana však nakonec získala o čtyři procenta více hlasů.
Smer-SD a PS se navzájem liší v názoru na vícero témat. Ficova strana, která byla u moci v letech 2006 až 2010 a pak také dvě volební období od roku 2012 do 2020, například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině čelící ruské agresi.
Neparlamentní PS, které v koalici s jinou stranou vyhrálo v roce 2019 na Slovensku volby do europarlamentu, prosazuje kromě jiného zavedení registrovaného partnerství pro všechny páry a Šimečka předem odmítl povolební spolupráci se Směrem-SD.
O podobě příští vlády by podle průzkumů a analytiků mohla rozhodnout třetí nejoblíbenější strana, Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), kterou někdejší premiér Peter Pellegrini založil před třemi lety po svém předchozím dlouhém působení ve Směru-SD. Pellegrini se už nechal slyšet, že programově má jeho strana blíže ke Směru-SD než k PS.
Ze zahraničí hlasoval poštou rekordní počet 58 779 Slováků. Nejvíce hlasovacích obálek - 23 486 - dostalo ministerstvo vnitra z České republiky, kde pracuje či studuje mnoho Slováků.
O hlasy zhruba 4,3 milionu voličů se v předčasných volbách ucházejí více než dvě desítky politických stran a jedna koalice. Podle sondáží by se do sněmovny mohlo dostat až devět formací, preference hned několika z nich se ovšem pohybovaly kolem volebního prahu.
Samostatně kandidující strany musejí ve volbách dostat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla ve sněmovně. Pro koalici Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)-Křesťanská unie-Za lidi platí sedmiprocentní limit. OLaNO expremiéra Igora Matoviče vyhrálo předchozí volby se ziskem 25 procent hlasů.
Slovenská média tento týden vyzvala obyvatele, aby se voleb zúčastnili. „Problém slovenského voliče spočívá v tom, že už ho zklamala prakticky celá politická garnitura, a tak stojí před dilematem: komu dát svůj hlas, respektive zda jít vůbec volit,“ napsal list Pravda.
A výzvy zřejmě byly úspěšné, v některých volebních okrscích překročila účast hranici 60 procent. Podle slovenských médií tak může být nejvyšší za posledních dvacet let.
Šimečka odevzdal svůj hlas
Svůj hlas přišel do jedné z bratislavských volebních místností odevzdat i lídr Progresívneho Slovenska Michal Šimečka. Ten už předem odmítl povolební spolupráci svého hnutí se Smerem-SD, který například vystupuje proti vojenské pomoci napadené Ukrajině.
Před volební místností Šimečka předstoupil před novináře a vyzval Slováky, aby přišli k volbám. „To, že můžeme volit a rozhodovat o svém osudu, není samozřejmé. Mít demokracii není samozřejmé, je to výsada a tu nejlépe oceníme, když co nejvíc lidí půjde volit,“ řekl. Hovořil také o kampani, která podle něj byla „ostrá, místy až špinavá“ a bylo v ní „plno dezinformací, hoaxů a útoků“.
Odvolit přišel i lídr strany Hlas-SD a bývalý slovenský premiér Peter Pellergini
Hlasovací lístek již do volební urny vhodili také lídr strany Hlas-SD a bývalý slovenský premiér Peter Pellegrini či současný premiér Ľudovít Ódor, který však odvolil až na druhý pokus. Zapomněl si totiž doma občanský průkaz.
Hlas odevzdal také těsný favorit voleb, šéf strany Smer-SD Robert Fico. Ten se rozhodl odvolit s voličským průkazem v bydlišti své matky. Záběry zveřejnil na své facebookové stránce a připojil vzkaz: „Přál bych si, aby nás neřídili amatéři a břídilové bez jakýchkoli zkušeností. Aby nás nezatahovali do dobrodružství, ať už migračních nebo válečných,“ prohlásil expremiér.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odvolila se zpožděním, které zavinil podezřelý muž ve volební místnosti.
Prezidentka Zuzana Čaputová mohla hlas v Pezinku odevzdat zhruba s hodinovým zpožděním. To způsobil podle jejího mluvčího muž, který odmítal před jejím příchodem odejít s vysvětlením, že se ještě nerozhodl, koho bude volit. „Před příchodem prezidentky bylo tedy nutné prověřit, zda nenaruší průběh voleb,“ sdělil ČTK mluvčí Martin Strižinec. Slovenské weby původně informovaly, že zdržení zapříčinil podezřelý batoh u volební místnosti.
Volební komise se původně měly uzavřít ve 22 hodin, v některých místnostech se však kvůli komplikacím bude volit déle. V bratislavské Petržalce zkolaboval člen volební komise, místnost tak musela být krátkodobě uzavřena. Moratorium pak bylo prodlouženo do 22:45.
Cesta k předčasným volbám
K předčasným volbám na Slovensku přispěly hlavně spory Matoviče a šéfa liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka, které loni vyústily v odchod SaS ze čtyřčlenné vládní koalice.
Kabinet tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera tak přišel o většinu v parlamentu, který pak vládě vyslovil nedůvěru. Poslanci se následně dohodli na vypsání nových voleb, které by v řádném termínu byly v únoru příštího roku.
Letos v květnu Hegerovu vládu vystřídal kabinet odborníků v čele s ekonomem Ľudovítem Ódorem; v končícím volebním období sněmovny tak má Slovensko už třetí vládu. První kabinet od předchozích voleb, jehož předsedou byl Matovič, vydržel v úřadu jen asi rok. Ódor ani členové jeho úřednického kabinetu se o hlasy voličů v předčasných volbách neucházejí.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
