Jsou jarní prezidentské volby klíčovou slovenskou událostí roku?
Myslím, že v tomto roce celkově čeká Slovensko turbulentní vývoj. Souvisí to s tím, že nová vláda, která se ujala své funkce před několika měsíci, začala širší revizi v oblasti právního státu. Dochází k revizi v zahraniční politice, nejsou to jen deklarace, ale už i praktické kroky. Na pozadí toho čekají Slovensko prezidentské volby a po nich volby do Evropského parlamentu.

Takže budou prezidentské volby pro Slovensko opravdu klíčové?
Ano, především z pohledu toho, co dělá tato vládní koalice, kdy má skutečně velmi silný uzurpační syndrom. Robert Fico chce dnes skutečně moc koncentrovat, vytvořit pojistky pro sebe i pro své blízké vůči jakémukoli stíhání. A jde o to, zda se podaří opozici a angažovaným občanům využít možnost, kterou dávají prezidentské volby, podpořit takového kandidáta, jenž bude aspoň nějakou protiváhou.

Robert Fico zvítězil v parlamentních volbách na Slovensku a v listopadu se stal premiérem:

Robert Fico na archivním snímku
Očekávané se stalo realitou. Ficova čtvrtá vláda získala důvěru parlamentu

Když se podíváme na současnou situaci, prezidentka Zuzana Čaputová takovou protiváhou vládě Roberta Fica je?
Ano, Zuzana Čaputová tuto funkci plní. Už jeden důležitý zákon, novelu kompetenčního zákona, vetovala. Předpokládá se, že pokud parlament zruší Speciální prokuraturu, bude vetovat i tuto novelu. Ale je na odchodu. A je důležité, aby alespoň v té nejvyšší funkci byl někdo, kdo jasně reprezentuje Slovensko jako prozápadní, demokratický a právní stát.

Na druhou stranu, není prezident z hlediska kompetencí, kdy k přehlasování veta stačí nadpoloviční většina poslanců parlamentu, příliš slabou protiváhou?
Ty kompetence nejsou široké, ale přece jen jsou dost důležité. Pokud jde o vetování zákonů, pokud jde o obracení se na Ústavní soud, pokud jde o jmenování šéfů úřadů. Takže to nejsou jen čistě symbolické kompetence, byť prezident musí mnohé věci dělat v součinnosti s parlamentem i vládou.

Jaké má Slovensko zkušenosti s tím, když je prezidentem někdo z jiného politického tábora a snaží se být protiváhou?
My máme ve spolužití prodemokraticky orientovaných prezidentů a národně populistických vlád už takovou tradici. Andrej Kiska značnou část funkčního období strávil v interakci s Robertem Ficem jako premiérem. A Čaputová s vládou v čele se Směrem Roberta Fica začínala a nyní i končí.

Jenže preference ukazují, že favoritem je předseda vládního Hlasu a šéf parlamentu Peter Pellegrini.
Já si myslím, že dojde k mobilizaci voličů. A přestože dnes dávají průzkumy výraznou převahu vládnímu kandidátovi Peteru Pellegrinimu, je podle mě vše otevřené a zvolení proopozičního, bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka vůbec není vyloučené.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vloni oznámila, že svůj post obhajovat nebude:

Prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu, jejíž předsedou je Ľudovít Ódor. 15. května 2023
Čaputová se nebude ucházet o znovuzvolení. Neměla bych dostatek sil, řekla

Bylo po volbách překvapení, že Pellegrini šel do koalice s Ficem a ne s liberálním Progresivním Slovenskem?
Před rokem, rokem a půl jsem se i já přikláněl k tomu, že Pellegrini a Hlas, který v té době měl pětadvacetiprocentní podporu, vytvoří vládu a do ní přizve do koalice středové a středopravé strany, včetně Progresivního Slovenska. A pořád si myslím, že by se to stalo, kdyby volby vyhrál. Jenže on ty volby prohrál, Hlas dostal patnáct procent. A ukázalo se, že Pellegrini je „velmi flexibilní demokrat“. Fico měl mocenské možnosti, jak zabránit Pellegrinimu, aby vytvořil svoji vládu. Pellegrini ale úplně zradil to, co dříve hlásal: To, že je dobrou alternativou k Ficovi, od kterého se distancoval. Bez Petera Pellegriniho by k instalování Fica počtvrté premiérem nedošlo. Nese velkou odpovědnost za to, co Slovensko prožívá.

Takže opoziční kandidát Ivan Korčok má nabito?
Pro Korčoka je to důležitý faktor v kampani. Je třeba říci i to, že Pellegrini odešel od Fica, až kdy to vypadalo, že Směr zaniká.

Celý rozhovor uvidíte ve videu, nebo si ho poslechněte v podcastu Evropa pro Čechy:

Zdroj: Deník/Luboš Palata