Říká se tomu utéct hrobníkovi z lopaty. Zní to trochu paradoxně, ale vypsáním předčasných voleb se vláda Eduarda Hegera udržela u moci. Bude sice vládnout v demisi, ale přesto si prodloužila život o poměrně slušných osm měsíců, a to až do předčasných voleb 30. září tohoto roku. A možná ještě o pár týdnů déle, než se po volbách sestaví nový kabinet.

Volby na Slovensku. Ilustrační snímek
Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září, rozhodla sněmovna

Během úterního hlasování totiž vláda parlamentem protlačila většinou 92 hlasů ústavní zákon o zkrácení volebního období a vypsání předčasných voleb na konec září. Během hlasování se podařilo znovu spojit dohromady poslance bývalé středo-pravicové vládní koalice, která po volbách na konci února 2020 disponovala ústavní většinou. Zákon zkracuje funkční období současné Hegerovy vlády, v níž už není liberální Svoboda a Solidarita a od konce roku ani bývalý premiér a šéf největší vládní strany Obyčejní lidé Igor Matovič, asi o půl roku.

Deset měsíců v demisi

Proti tomu, že má Hegerova vláda vládnout Slovensku v demisi celkem deset měsíců, protestovala opozice v čele s liberálně levicovým Hlasem Petera Pellegriniho a populistickým proruským Směrem Roberta Fica.

„Vláda, které byla vyslovena nedůvěra, nemá mít mandát pokračovat nadále pětinu funkčního období. Tato vláda selhala. V kterémkoli průzkumu si lidé přáli předčasné volby dříve než v červnu,“ říká poslanec Hlasu Richard Raši. Opozice se pokusila vyvolat předčasné volby lednovým referendem. Přišlo k němu ale jen 25 procent voličů a protože účast nepřekročila 50 procent voličů, je referendum neplatné.

Bývalý slovenský premiér Robert Fico a současný předseda vlády Eduard Heger během zasedání parlamentu v roce 2021
Slovensko čekají předčasné volby. Referendum o nich pohořelo

Strany vládní koalice berou zářijový termín jako úspěch, protože do té doby mají šanci napravit si alespoň částečně reputaci z dosavadního chaotického vládnutí, jehož příčinou byla především osoba bývalé premiéra a později ministra financí Igora Matoviče. Kauzami, jako dovozem očkovací látky Sputnik z Ruska, neuváženými dotačními programy a urážkami koaličních partnerů dokázal Matovič rozložit prozápadní vládní koalici, která přitom měla na počátku v parlamentu nejsilnější postavení od roku 1993.

„Kdyby všechny dohody koalice fungovaly jako dnes, nemusela by skončit,“ postesknul si po hlasování o předčasných volbách poslanec vládní strany Za lidi Juraj Šeliga.

Čaputová: Selžete a odvolám vás

Hegerova vláda, která odchodem Matoviče z postu ministra financí dosáhla schválení rozpočtu na rok 2023, má před sebou mnoho úkolů. Především při zvládání energetické krize. Na Sovensku totiž panuje velký chaos s cenami elektřiny a plynu. Přestože jsou oficiálně ceny zastropovány na mnohem nižší úrovni než v Česku, mnoho lidí, samospráv a firem na zastropování nemá nárok a po novém roce jim přišly zálohové faktury v mnohdy děsivé výši, kterou v Česku neznáme. Vláda, která se mnoho měsíců zabývá sama sebou, nestíhá ani realizaci projektů z Fondu obnovy EU.

Jde například o výstavbu obří nemocnice v Bratislavě. Reálně hrozí, že mnoho miliard korun z evropských dotací pro Slovensko propadne.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (na snímku z 16. listopadu 2022) odvolala 16. prosince 2022 vládu premiéra Eduarda Hegera, které sněmovna vyslovila nedůvěru. Kabinet zůstane v úřadu s omezenými pravomocemi.
Čaputová odvolala Hegerovu vládu. Parlamentní strany vyzvala k předčasným volbám

Pokud kabinet nezačne řešit zásadní problémy obyvatel a celé země, visí nad ním stále hrozba odvolání prezidentkou Zuzanou Čaputovou a výměna za úřednický kabinet, jmenovaný pouze hlavou státu. Bylo by to poprvé ve slovenské historii, ale Čaputová dala najevo, že je k tomu kdykoli připravena.

„Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí parlamentu došlo do konce ledna, byť opět na poslední chvíli, prozatím nepřistoupím ke jmenování úřednické vlády. Připomínám však, že v případě zásadních selhání dočasně pověřené vlády Eduarda Hegera, jsem připravena kdykoli na zbývající čas do voleb jmenovat úřednickou vládu,“ upozornila Čaputová.

Rozhodne prezidentská strana volby?

Přestože se část slovenských pozorovatelů obává o to, že předčasné volby znamenají návrat k moci dnes silně proruského populisty, expremiéra Roberta Fica a jeho Směru, první místo si v žebříčcích popularity udržuje výrazně umírněnější a prozápadní Hlas Petera Pellegriniho, který se od Směru před třemi roky odtrhl. Stále důležitější roli sehrává bývalá strana prezidentky Čaputové, dosud mimoparlamentní Progresivní Slovensko v čele s místopředsedou Evropského parlamentu Michalem Šimečkou, která se na vedoucí dvojici Hlas a Směr začíná dotahovat. Vymezuje se jak vůči Ficovi, tak vůči Obyčejným lidem a jejich mnohdy ultrakatolickým krokům.

Igor Matovič
Matovičův pád. Podařilo se mu porazit Fica, nyní si Slováci přejí jeho odchod

 „Pro Slovensko by bylo nejlepší, kdybychom měli parlament a vládu fungující stabilně, kompetentně a během celého volebního období. To se však s partou kolem Igora Matoviče a Eduarda Hegera nedalo,“ uvedl Šimečka s tím, že do voleb jde jeho strana samostatně. Před čtyřmi roky ‚progresivci‘ v čele se Šimečkou vyhráli na Slovensku volby do Evropského parlamentu. Pak však vytvořili koalici s menší stranou SPOLU a po zisku necelých sedmi procent se nedostali do parlamentu, protože nedosáhli volební hranice pro koalici. Pokud si Progresivní Slovensko svoji pozici udrží, může se stát na podzim klíčovou stranou pro sestavení nové vládní koalice bez Roberta Fica a jeho Směru.