Sousedit s Ruskem by bylo šílené, říká nový šéf slovenské diplomacie Wlachovský

Co nejdůležitější je třeba udělat ve slovenské zahraniční a domácí politice po nástupu vaší nové vlády?
Jedna z věcí, které očekává prezidentka Zuzana Čaputová od této vlády, je uklidnění atmosféry v zemi. Změnit by se měl i způsob komunikace s veřejností. Mělo by se více mluvit o problémech a jejich řešení. Pro předcházející období bylo dost charakteristické, že ministři komunikovali věci mezi sebou, vyvolávalo to napětí.

Jinými slovy předchůdci se zabývali sami sebou, zatímco vy se chcete zabývat hlavně Slovenskem a jeho problémy?
Ano, to chceme změnit a chceme ukázat, že se k vládnutí dá přistupovat jiným způsobem. Je to jedno z klíčových předsevzetí naší vlády, že budeme komunikovat jinak a budeme se snažit uklidnit atmosféru ve společnosti.

Slovenská podpora Ukrajině se vyčerpává. Materiálně i morálně, varuje Čaputová

A povede se to, když je jen pár měsíců do voleb?
Samozřejmě, máme tu předvolební období, třicátého září přijdou na Slovensku parlamentní volby a politické strany se před nimi budou snažit mobilizovat své voliče a případně získat nové. Takže asi lze očekávat jiný způsob debaty z úrovně vlády a jiný s politickými stranami. Ale myslím si, že máme šanci tu atmosféru uklidnit.

Slovensko je jedna z nejvíce proukrajinských zemí v Evropě. Dodali jste Ukrajině opravdu vše, co jste mohli, včetně téměř celého svého letectva. Zároveň je ale velká část slovenských občanů proruská nebo žádá neutrální postoj Slovenska k ruské agresi. Co s tím?
To, co jsme udělali od počátku ruské agrese proti Ukrajině, je něco, na co můžeme být hrdí. Protože jsme tím naplňovali slovenské národní zájmy a starali se o bezpečnost naší země. Já si v této souvislosti často připomínám, že když jsme v roce 1997 nedostali v Madridu pozvánku do NATO, měli jsme v té době setkání s kolegy ze Slovenské společnosti pro zahraniční otázky. A shodli jsme se, že nám jako garance naší nezávislosti v té době zůstala už jen svobodná a nezávislá Ukrajina.

O sedm let později jste se ale členy NATO v druhé vlně rozšíření stali.
Ano, my jsme to stihli, zvládli jsme do toho vlaku naskočit. Je třeba říci, že i díky spolupráci s našimi partnery z Visegrádské čtyřky. Díky tomu, že nám Česko, Polsko a Maďarsko držely židli. A za to vám budu nadosmrti vděčný.

Měla Ukrajina šanci stihnout to také?
Neměla. A podívejme se, kde je tato země dnes. V jakém stavu je ta naše po NATO druhá záruka bezpečnosti. Ukrajinci se dostali do hrozné situace tím, že se stali obětí agrese většího souseda.

Schváleno. Slovensko pošle Ukrajině stíhačky MiG-29, oznámil Heger

Co s tou částí Slováků, kteří Ukrajině pomáhat nechtějí, chtějí neutralitu, nebo dokonce fandí Putinovi. Proč se to děje?
Slovensko je ve velké míře obětí dezinformací přicházejících z Ruska, ale i dezinformací našeho domácího původu. Je pravda, že část slovenské veřejnosti je ve vztahu k Ukrajině přinejmenším opatrná. Je pro to podle mě více důvodů. Jeden z nich zní, že v minulosti jsme se na Ukrajinu dívali očima Moskvy. Slovensko nemělo, pokud si dobře vzpomínám, ani zpravodaje Slovenského rozhlasu nebo Slovenské televize v Kyjevu. Měli jsme je v Praze, Budapešti, ve Varšavě. Ve Vídni ho nepotřebujeme, protože tam to máme kousek. Ale v Kyjevu jsme nikoho neměli. Naopak jsme měli zpravodaje v Moskvě. A i slovenská politická elita se na Ukrajinu dívala očima Moskvy. Přitom zatímco v Rusku fungovala mocenská vertikála, na Ukrajině se celkem solidně rozvinula občanská společnost. A Ukrajinci si jednoduše řekli, že chtějí žít jinak než v Rusku, že chtějí být součástí Západu. O tom byla revoluce na Majdanu, nikde jsem za poslední roky neviděl tolik vlajek Evropské unie jako tam. Oni prostě jednoduše jen chtějí žít způsobem života, jakým žijeme my. Myslím, že bychom je v tom měli podpořit. Problém je, že toto se jaksi nedostalo do myslí mnoha Slováků.

A jak to tam dostat?
Jasnou komunikací, nejen slovy, ale i gesty a činy.

A co těm Slovákům, kteří jsou na Putinově straně, říci?
Je třeba se jich otevřeně zeptat, jakou o konfliktu mají představu. A jak si představují alternativu toho, co jsme dosud dělali. Mně představa, že by Slovensko najednou sousedilo s Putinovým Ruskem, nahání hrůzu. To by pro nás mělo těžké následky. Mnohým slovenským občanům toto nedochází a to je problém.

Jsou vyloženě proruské osobnosti i mezi vysoce postavenými slovenskými politiky?
Já si myslím, že dokonce i ti, kteří se dnes takto tváří, především oportunisticky využívají situaci. Skutečně proruských politiků na Slovensku není mnoho. Ale jsou. Přitom všichni víme, že většina Slováků, kteří hledali lepší život, vždy putovala směrem na Západ. Nevím téměř o žádných, kteří by hledali lepší život v Rusku.

Slovenská vláda padla. Opozice vyslovila nedůvěru Hegerově kabinetu

Pomáhá situaci na silně prorusky orientovaném východním Slovensku, kde jsou nasazeny síly Severoatlantické aliance, to, že jednotky jsou pod velením Česka?
Myslím, že je velmi dobře, že Češi velí mnohonárodní jednotce NATO na Slovensku. Protože součástí dezinformačního narativu je i poměrně silný antiamerikanismus. To, co potřebujeme komunikovat a prezentovat, je, že Spojené státy jsou sice nejsilnější partner, ale zdaleka ne jediný. Máme spojence, kteří nám přijdou na pomoc, když bude třeba. A to i v našem okolí. Jasně to ukázala i situace po začátku ruské agrese 24. února minulého roku. Bylo to svým způsobem fantastické, jak naši spojenci zareagovali… že jsme tu najednou měli od Němců, Nizozemců a Američanů baterie Patriotů (raketový systém protivzdušné obrany - pozn. red.). Že vy Češi jste nám spolu s Poláky ochotně pomohli s ochranou vzdušného prostoru. Že vy velíte té jednotce, kde jsou ale třeba i vojáci ze Slovinska a dalších zemí. To vše ukazuje, že NATO skutečně funguje.

Česko se chystá schvalovat obrannou smlouvu se Spojenými státy. Vy jste si tím už prošli. S jakou zkušeností?
My jsme tu kolem této smlouvy těsně před ruskou invazí měli z mého pohledu opravdu děsivou politickou debatu. Tehdejšího ministra zahraničních věcí Ivana Korčoka a ministra obrany Jaroslava Nadě označovali pomalu za vlastizrádce a na billboardech zveřejňovali, kdo pro tu smlouvu hlasoval. Přitom se ani ne o měsíc později ukázalo, jak byla potřebná. A jak moc potřebujeme NATO. Myslím si, že pádnější odpověď na tyto hlouposti, než byla právě situace po 24. únoru 2022 a reakce spojenců, kteří přišli na pomoc Slovensku, jsme ani nemohli dostat.