Co se děje v Německu.Co se děje v Německu.Zdroj: Deník

Rostoucí ceny paliv, které se blíží 40 korun za litr, dělají vrásky na čele majitelům autodoprav již několik týdnů. Nyní se k nim přidalo i nezbytné aditivum. To podle serveru clever-tanken.de stojí v sousedním Sasku průměrně 65 centů, o přibližně čtyři centy je dražší v Bavorsku. Tedy necelých osmnáct korun.

„Snažíme se proto tankovat v zahraničí, výrazně tak ušetříme. Jeden kamion potřebuje v průměru okolo 50 litrů AdBlue týdně. Ale samozřejmě záleží na tom kde a s jak těžkým nákladem jezdí,“ říká jednatel firmy Noprosu z Varnsdorfu Stanislav Šusta.

Trh s příměsí AdBlue se ocitl v určité panice, čehož využívají někteří prodejci.
Skandální cena kapaliny AdBlue v ČR: Experti kritizují benzínky kvůli maržím

Noprosu měsíčně tak spotřebuje okolo 20 tisíc litrů močoviny naředěné destilovanou vodou. Měsíčně jej tak zvýšení cen vyjde v nákladech navíc na stovky tisíc korun. Na sto kilometrech jízdy kamionu, který potřebuje okolo pěti litrů, tak může rozdíl v nákupu dělat 150 – 180 korun.

Obrácená čerpačková turistika

Paradoxně tak může začít čerpačková turistika naruby. Zatímco doposud jezdili Němci do Čech pro levnější benzin a naftu, nyní mohou Češe začít jezdit do německého příhraničí pro AdBlue. A nejen tam. Například polský Orlen nabízí na dálnici A10 nedaleko Berlína podle clever-tanken litr za 73 centy, Benzina patřící do stejné skupiny si u čerpací stanice v Děčíně účtuje 59,90, tedy přibližně trojnásobek. Ale před problémy varuje také německý automotoklub.

 „AdBlue by se v Německu mohlo stát nedostatkovým a také dražším. To se týká mnoha řidičů dieselových motorů, kteří potřebují aditivum močoviny pro svá auta,“ píše na svých stránkách ADAC.

Kapalina AdBlue.
Češi berou útokem pumpy v příhraničí. Kapalina AdBlue je tam výrazně levnější

Co přesně za tak velkým rozdílem stojí, není přesně jasné. „U pohonných hmot má na cenu vliv daňové zatížení, které patří u nás k těm nižším. Zda tomu tak je i u AdBlue, nevím,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Podle Stanislava Šusty za obrovský nárůst mohou panické nákupy v Česku, případně spekulanti. V okolí Prahy se totiž prodává aditivum ještě dráž než v Ústeckém kraji. „Kdyby nebylo té bubliny a lidi se nenakupovali do zásoby, tak by i cena byla jinde. Jakmile se začalo psát, že AdBlue nebude, okamžitě začali lidé hromadně nakupovat. Přijelo k nám dokonce auto s pražskou značkou a chtěli to čerpat do kubíkového barelu,“ popisuje zkušenosti jednatel jednoho z největších dopravců na severu Čech, který zároveň provozuje čerpací stanici. Na řadě stanic už totiž AdBlue došel, redaktor Deníku se s tím setkal třeba na stanici Armex na Benešovské ulici v Děčíně.

Stopy vedou k Agrofertu a Babišovi

Panika okolo AdBlue začala ve chvíli, kdy jeho největší výrobci oznámili, že kvůli vysokým cenám plynu utlumují výrobu hnojiv. Právě při jejich produkci vzniká syntentická močovina nezbytná pro výrobu aditiva, samostatně vyrábět se ji nevyplatí. Vůbec největším producentem je Duslo Šaľa, které patří to svěřenského fondu Andreje Babiše. Stejně jako SKW Piesteritz, které je pro změnu největším výrobcem v Německu.

Lidé v panice vykupují kapalinu AdBlue. Nelze bez ní nastartovat diesely  
Lidé v panice vykupují kapalinu AdBlue. Nelze bez ní nastartovat diesely

AdBlue se používá při katalické redukci SCR, snižuje se díky němu množství emisí vypouštěných naftovými motory. Díky tomu se daří plnit přísné limity nastavené pro dieselové motory, které ještě před lety platily za ty nejvíce znečišťující ovzduší. Nejmodernější pohony na naftu jsou přitom právě díky SCR srovnatelné s benzinovými. „Celková spotřeba AdBlue v roce 2013 v Evropě dosáhla 2 miliard litrů a podle mezinárodní prognozy pro rok 2025 je odhad 6 miliard litrů. Odhaduje se, že z toho 3,7 miliardy spotřebuje nákladní kamionová doprava a 2,8 miliardy litrů pak provoz vznětových motorů osobních vozidel,“ přiblížil spotřebu Václav Loula.

Nová rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení