Alternativa pro Německo si měla na svém drážďanském sjezdu vybrat svého lídra do spolkových voleb, ve kterých má velké ambice. Nakonec se ale delegáti domluvili na tom, že kandidáta na kancléře a nástupce Angely Merkel (CDU/CSU) vyberou všichni straníci v celostátním hlasování. 

Co se děje v Německu.Co se děje v Německu.Zdroj: Deník

Víkendový sjezd neprovázelo ale jen jednání jiskření mezi jednotlivými tábory, ale také v ulicích hlavního města Saska. Proti sjezdu se konalo několik demonstrací, jednu z nich pořádalo i sdružení Dresden Nazifrei, které pravidelně každý rok v únoru na výročí bombardování Drážďan pořádá demonstrace proti neonacistům. Příznivci tohoto spolku uspořádali cykloprůvod městem.

Strana Osis

Pro AfD, kterou mnozí komentáři i politici označují za populistickou nebo kvůli jejímu napojení na německou ultrapravicovou scénu za extrémistickou, jsou nové spolkové země stěžejní. Dosahuje v nich totiž nejlepších výsledků.

Například před dvěma lety jí voliči dali v zemských volbách v Sasku 27,5 procenta hlasů, v sousedním Braniborsku získala AfD ve stejný rok jen o čtyři procentní body méně. V obou těchto spolkových zemích zaznamenal oproti předchozím zemských volbám značný vzestup a skončila shodně na druhém místě za CDU v Sasku a za SPD v Braniborsku.

Oproti tomu ve starých západních zemích, kde žije drtivá většina z 83 milionů obyvatel Německa, Alternativa postupně podporu ztrácí. Při letošních březnových volbách v Bádensku – Würtenbersku a v Porýní – Falci. Tato strana přitom vznikla právě v západní části Německa, její zakladatel Bernd Lucke pochází z Hamburgu. Založil ji na odporu proti eurozóně, jen dva roky po svém vzniku se ale strana přeorientovala na protiuprchlickou rétoriku.

Ne uprchlíkům, ne Unii

Strana oslovuje své voliče nejen postojem k uprchlíkům, ale také k Evropské unii. „Považujeme za nezbytný odchod Německa z Evropské unie a založení nového evropského hospodářského a zájmového společenství,“ stojí v programu, se kterým půjde AfD do spolkových voleb. Doposud přitom o odchodu z EU mluvila pouze jako o možnosti. 

Jeden ze spolupředsedů současné největší opoziční strany Jörg Meuthen s takovým přístupem přitom nesouhlasí. Chce pouze omezit evropské transfery peněz a spoléhá na strategická partnerství se stranami jako je například maďarský Fidesz Viktora Orbána.

„Tímto požadavkem v programu nic nevyhrajeme. Nic ve volbách, nic v Berlíně, nic v Bruselu,“ řekl před drážďanským sjezdem. Zda měl pravdu on, nebo jeho straničtí odpůrci, se strana přesvědčí již na konci září, kdy bude obhajovat výsledek ze spolkových voleb z roku 2017. Tehdy získala od voličů 12,6 procenta hlasů.

Nová rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo doyen naší rubriky Vladimír Majer z jižních Čech. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata, a je možné, že časem přibereme ještě další kolegyně, či kolegy. Přejeme hezké nedělní počtení.