Proč Rusko vyvolalo napětí na hranici s Ukrajinou?
Východ Ukrajiny má za sebou poměrně dlouhé příměří, jedno z nejdelších z téměř třicítky, která byla během sedmi let války uzavřena. Tímto příměřím dalo Rusko čas ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému na to, aby udělal kroky, k nimž nedokázala dotlačit jeho předchůdce Petra Porošenka. Když se Zelenskyj nepodvolil, přistupuje Moskva opět k tomu, že se rozhodla k tlaku znovu použít armádu. To během těch let Rusko dělá pravidelně, že od diplomacie přechází k vojenským krokům a opačně.

K čemu chce Rusko Ukrajinu přinutit?
Jde stále o jednu a tu samou věc. Věc, kvůli níž začalo Rusko válku na Ukrajině. Rusku jde o obnovu impéria. Moskva si toto impérium bez Ukrajiny nedokáže a ani nechce představit. Moskvě jde o to, aby Ukrajina neměla svoji samostatnou politiku, aby se nepřičlenila k západnímu civilizačnímu okruhu. Proto se toto všechno děje.

A co tedy Kreml od Zelenského požaduje?
Faktickou kapitulaci. A to prosazením federalizace Ukrajiny, která by podle představ Moskvy dala proruským částem právo vetovat zahraniční směřování země. To by znamenalo, že by malé okupované Doněcké a Luhanské oblasti mohly zabránit vstupu Ukrajiny do NATO a EU. To chtěl Putin už od Porošenka, ale to je něco, na co žádný ukrajinský prezident přistoupit nemůže.

Proč to pak Putin očekával od Zelenského?
Protože Zelenskyj (bývalý komik a producent, poz. red.) přišel do politiky jako naprostý amatér. Ale i on si brzy uvědomil, že něco takového udělat nemůže, protože by tím vyvolal obrovské protesty po celé Ukrajině.

Je tedy nyní Rusko připraveno zahájit kvůli tomu další otevřenou válku?
Ukrajinští vojenští analytici uvádějí, že koncentrace ruských vojsk u hranic je obrovská. Ale nevypadá to na útok na východě Ukrajiny.

Proč ne?
Důvodů je několik. Tamní ukrajinská obranná linie je velice silná a ukrajinská armáda silná, připravená a dobře vyzbrojená. Jenže kromě těchto 400 kilometrů fronty má Ukrajina mnohem delší hranici. Ruské jednotky jsou v Bělorusku. Rusové mají vojáky i v Podněstří a samozřejmě na Krymu.

Čeho se Ukrajina obává nejvíc?
Toho, že by Rusko v případě obnovení těžkých bojů sáhlo k leteckým útokům a bombardování. Což je něco, co se dosud v průběhu sedmi let války nedělo. Pravděpodobné jsou také útoky na moři, kde už v noci na čtvrtek došlo k incidentům v Azovském moři, do kterého Rusko stahuje vojenské lodě z Kaspiku. Může dojít k pokusu Ruska o blokádu ukrajinských přístavů. A místo velkého frontálního útoku k sérii menších ozbrojených střetnutí.

K čemu by to Rusku bylo?
K tomu, aby destruovalo ukrajinskou politickou a ekonomickou situaci. O působení škod a vyvolávání chaosu a oslabení Ukrajiny jde Rusku celou dobu. Je to ruské pouštění žilou Ukrajině, které tu vidíme už roky.

Jak takové pouštění žilou působí na Ukrajince?
Destruktivně. Velké boje s mnoha oběťmi byly pro Ukrajince těžkou ranou, ale dodávaly i sílu dál bojovat. Ale to nekončící pouštění žilou, ty nekončící „malé boje“ jsou strašně únavné. A o to Rusku jde.

Je naděje, že se podaří Západu dotlačit Rusy k jednacímu stolu?
Rusko by zřejmě uvítalo mluvit o Ukrajině, ale bez Ukrajiny, s USA. Vztahy mezi Rusy a Američany jsou ale na bodu mrazu a je těžké říci, kam se budou vyvíjet.

Co by Ukrajině nejvíce pomohlo ze strany Česka i Evropské unie, aby byli Rusové donuceni stáhnout se alespoň z východu Ukrajiny?
Jak říkal bývalý prezident Petro Porošenko, pro Ukrajinu je velmi důležité, aby ustáli tlak Ruska její západní sousedé.

A jak si v tom stojíme?
Střední Evropa je dnes neuvěřitelně oslabená. Rusku se podařilo ve střední Evropě nastolit obrovský dezinformační chaos. Máme tu v klíčových politických pozicích nejen populisty, ale doslova agenty Kremlu. Stačí se podívat na politiky České republiky, kteří naskakují na téměř každou návnadu, kterou jim Moskva nastraží. Ukrajinu tato si-tuace velmi oslabuje. Kyjevu by pomohlo, kdyby se Západ včetně nás dokázal s ruskými útoky na svém území vypořádat.