Měla to být večeře, na které se zrodí vedení Evropské unie na příštích pět let. Zdálo se, že všechno podstatné je dohodnuté dopředu. Novou předsedkyní Evropské komise bude opět Ursula von der Leyenová, evropským „prezidentem“ portugalský expremiér António Costa a vysokou představitelkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku estonská premiérka Kaja Kallasová. Leyenová od lidovců, socialista Costa a liberálka Kallasová, tedy seřazení podle toho, jak dopadly volby do evropského parlamentu, kde tato „trojkoalice“ drží stále většinu.

Jako bonus si měla Evropská lidová strana, která jasně vyhrála volby a jako jediná z vládnoucích politických frakcí z nich vyšla posílena, udržet také post pro maltskou předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolu.

Jenže i když se zdálo ještě v pondělí kolem šesté hodiny večer, kdy se v sídle Evropské rady začaly lídři zemí Evropské unie scházet, že půjde vlastně jen o takové klidné setkání u večeře, které nemá co zhatit, výsledek byl krátce po půlnoci rozpačitý. „Neměli jsme se dnes dohodnout,“ tvrdil novinářům premiér Petr Fiala.

Před odletem přitom naznačoval, že dohoda je v podstatě připravená. „Problém je, že se musíme dohodnout nejen mezi sebou jako státy, ideálně dosáhnout plné shody, ne jen dohody kvalifikovanou většinou, ale také vzít v potaz poměry sil v Evropském parlamentu,“ vysvětloval Fiala po profesorsku složitost pondělních nočních jednání.

Nové eurokomisaři

K jednání o klíčových postech se totiž vázaly i více či méně neformální rozhovory o nových eurokomisařích a jejich rezortech. Přestože jsou podle evropských smluv eurokomisaři nezávislí a rozhodně nesmí hájit zájmy zemí, které je nominovaly, je to jen teorie. Praxe bývá složitější.

Ne náhodou ještě před začátek večeře v Bruselu nominovalo hnutí STAN dva své kandidáty na evropské komisaře – Jozefa Síkelu a Danuši Nerudovou. „Je to součást koaliční dohody, kterou ctím,“ uvedl Fiala. Dodal ale, že o českém kandidátovi na eurokomisaře bude hlasovat celá vláda. Za sebe dal najevo, že chce, aby bylo jasno do poloviny prázdnin. „Vedl jsem dnes mnohá neformální jednání. Jde mám o to, aby český komisař, či komisařka měli co nejvlivnější portfolio,“ dodal premiér.

Jenže to chtějí všechny evropské státy. Vůči Síkelovi, který by rád řídil energetiku, vyrukovalo Slovensko s Marošem Šefčovičem, který bude mít v Bruselu už čtvrtý mandát. „Budeme chtít pro Šefčoviče velmi silný post,“ nechal se slyšet slovenský prezident Peter Pellegrini. Pro něj to byla v zastoupení po atentátu se léčícího Roberta Fica zahraniční premiéra v roli hlavy státu.

Problémový Orbán

Bylo krátce po půlnoci, když ke svému autu z budovy Evropské rady kráčel uvolněným krokem, bez kravaty maďarský premiér Viktor Orbán. Asi nejproblematičtější premiér EU vedl na okraj summitu důležitá jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou o tom, zda se jeho Fidesz bude moci stát součástí frakce konzervativců a reformistů, kde je i ODS.

Maďarský premiér Viktor Orbán po summitu v Bruselu:

Viktor Orbán po summitu. | Video: Deník/Luboš Palata

ODS ale stále hrozí, že pokud Fidesz nezmění svoji proruskou politiku, z této frakce odejde. „Paní Meloniová je šarmantní dáma,“ hodnotil jednání Orbán.

A vyjádřil zklamání, že eurovolby nezměnily unijní politiku. „Je hotovo, vše se zase rozdělí mezi lidovce, socialisty a liberály. Ke škodě Evropy,“ prohlásí premiér. Asi má pravdu, ale bude třeba ještě týden, či více počkat, než bude zcela jasno.

Dohoda na Ruttem

V pondělí však přesto jedna dohoda padla. Slovensko oznámilo, že souhlasí s nizozemským premiérem Markem Ruttem jako novým šéfem NATO. A také Orbán i podle agentury Reuters uvedl, že nebude Nizozemce vetovat. Vymohl si ale, že se Maďarsko nebude podílet na vojenské pomoci NATO Ukrajině. Další podmínku, omluvu Rutteho za kritiku Maďarska, Orbán na pondělní schůzce s Nizozemcem stáhl. „Důležitější než minulost je budoucnost, o té jsme mluvili,“ nechal se slyšet před novináři Orbán.

Současný šéf NATO Jens Stoltenberg už „přesluhuje“. Aliance potřebuje výměnu na klíčovém postu ještě předtím, než budou prezidentské volby v USA, které mohou teoreticky vrátit k moci problematického Donalda Trumpa. Mark Rutte, který je v čele Nizozemska už čtrnáct let, je jedním z mála evropských politiků, před nimiž má i Trump jistý respekt.