Místopředsedkyně soudu Rosario Silva de Lapuerta v odůvodnění uvedla, že obyvatelům na české straně hranice hrozí kvůli odčerpávání vody při těžbě hnědého uhlí "vážná újma, která by později už nešla napravit."
V dole se nicméně práce nezastavily. Rypadlo zakusující se do země nedaleko české hranice bylo v provozu i v neděli 23. května, kdy se o tom přesvědčil na vlastní oči reportér Deníku.
V dole je zaměstnáno asi 3 600 lidí, podle polských politiků je na něm existenčně závislých celkem asi 80 tisíc obyvatel regionu. Čeští aktivisté však toto číslo zpochybňují. Zaměstnanci a závislost Polska na energii z přilehlé elektrárny jsou hlavními důvody, proč se v dole bude i přes nařízení soudu těžit dál. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého je fungování dolu, na něž je napojeno 4 až 7 procent výroby elektřiny v Polsku, záležitostí energetické bezpečnosti státu. „Žádná rozhodnutí Soudního dvora EU nesmí zasahovat do oblastí souvisejících se základní bezpečností členských států,“ uvedl Morawiecki a dodal, že stabilní provoz dolu ovlivňuje bezpečnost, zdraví a život milionů polských občanů.
Rozhodnutí soudu je podle něj bezprecedentní a v rozporu se základními principy fungování EU. „Přijatá opatření jsou nepřiměřená. Polská vláda nepřijme žádná opatření, která by mohla ohrozit polskou energetickou bezpečnost,“ doplnil ve vyjádření polský premiér. V podobném duchu se vyjádřil i Wojciech Dąbrowski, prezident PGE, která důl provozuje společně s přilehlou elektrárnou, kde se vytěžené uhlí spaluje. Podle něj má hnědouhelný důl Turów „platnou a legálně udělenou licenci, na základě které těží a bude těžit.“ Rozhodnutí soudu vidí jako cestu k „divoké transformaci“
.„Turowský komplex poskytuje práci tisícům polských občanů a zajišťuje život desítkám tisíc lidí, kteří by najednou čelili ztrátě obživy. Pokud všechny jednotky v Turově měly být odstaveny, bylo by nemožné je v budoucnu znovu spustit. Dočasné uzavření dolů a elektráren by tedy ve skutečnosti znamenalo jejich trvalou likvidaci mnoho měsíců před vyřešením stížnosti,“ řekl Dąbrowski.
Podle představitele energetické společnosti jde o první skutečný test evropské Zelené dohody, „která by měla být založena na solidaritě a spravedlivém přechodu k (čistší) energii, a nikoli na program podporující nespravedlivou soutěž.“ Šéf PGE také uvedl, že rozhodnutí Soudního dvora EU bude mít negativní vliv na polský a evropský trh s energií. Polsko podle něj bude nuceno dovážet hnědé uhlí z České republiky nebo Německa, nebo elektřinu, která také pochází z fosilních zdrojů. „Turowský příklad ukazuje, že energetické a uhelné zájmy jiných zemí se mají rozvíjet na úkor polského energetického komplexu,“ dodal Wojciech Dąbrowski.
Blokáda hraničního přejezdu
Proti zavření dolu se výrazně ohradili také představitelé odborů PGE. Zaměstnanci dolu a elektrárny Turów na úterý 25. května ohlásili další blokádu hraniční přejezdu u Hrádku nad Nisou. V minulosti tam zablokovali kruhový průjezd v Kopaczowě a zamezili tak vjezdu nákladním autům z Česka do Polska. Protest je naplánovaný od 14 do 18 hodin.
Strach o ztrátu zaměstnání je pochopitelný, chápou ho i aktivisté, kteří proti těžbě protestují. „Doufáme, že se firma PGE nyní postaví k rozhodnutí čelem a zajistí, aby její zaměstnanci z komplexu Turów nepřišli o své peníze a že jim i po uzavření dolu bude vyplácet nezkrácený plat,“ upozornila Nikol Krejčová z české pobočky Greenpeace. O potřebě nouzové plánu pro zaměstnance dolu a elektrárny Turów, kteří by byli negativně ovlivněni okamžitým uzavřením dolů hovoří i Kuba Gogolewski z polské organizace Rozwój TAK - Odkrywki NIE. Gogolewski, který se dlouhodobě zabývá především finančními dopady těžby a zpracování fosilních paliv Deníku řekl: „Nejlepším řešením pro PGE by bylo rychle souhlasit se všemi českými požadavky jako s variantou nejnižších nákladů a přesvědčit Českou republiku, aby stáhla žalobu u Soudního dvora.“ Všechna ostatní řešení už budou pro společnost dražší.
Požadavky na kompenzace české strany se pohybují mezi 500 miliony korun a 1,5 miliardou. Pokud se podle Gogolewského PGE rozhodne neposlechnout soud, dá se očekávat, že hlavní akcionáři firmy budou prodávat akcie PGE, a cena akcií se tak bude dále snižovat. Hned po zveřejnění rozhodnutí soudu klesly akcie PGE o čtyři procenta. Kdyby firma splnila požadavek Soudního dvora EU, přijde zase o příjmy z prodeje elektřiny z turowské elektrárny a budou jí hrozit pokuty kvůli porušení plateb na kapacitním trhu. „Elektrárna Turów a hnědouhelný důl jsou pojištěny samy sebou, takže ztráty bude hradit PGE. Pokles výnosů zase omezí investiční možnosti PGE, které jsou již kvůli vysokým cenám evropských emisních povolenek poměrně omezené,“ vysvětlil Gogolewki.
Složité situaci ohledně budoucnosti hnědouhelného dolu a elektrárny v Turowě nepomohlo ani rozhodnutí Evropské komise, která minulý týden znemožnila polskému regionu Bogatynia čerpat finance z Fondu spravedlivé transformace (Just transition fund). Právě tento fond má pomoci evropským regionům při přechodu k čistší energii a bezuhlíkové ekonomice, kterou chce dosáhnout EU nejpozději v roce 2050. Evropská komise v rozhodnutí jasně deklaruje, že „(…) je třeba poznamenat, že oblasti, kde se přechod neplánuje nebo se uskuteční po roce 2030, a tedy za časovým rámcem definovaným v nařízení o fondu, nelze prostřednictvím tohoto fondu podporovat." Hlavním důvodem proč Bogatynia nebude moci miliardy z evropského fondu použít, je fakt, že PGE chce v Turówě těžit až do roku 2044. Ministerstvo klimatu udělilo společnosti PGE licenci na pokračování těžby na konci dubna letošního roku.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
