close Co se děje v Německu. info Zdroj: Deník zoom_in Co se děje v Německu. Od začátku července je možné vidět v ulicích Drážďan dohromady čtyři dvoj a třívozové tramvaje v typickém žluto-černém nátěru, které se v Československu vyráběly v letech 1967 – 1984. Jedna další souprava slouží jako záložní.

Drážďanský dopravní podnik si nechal jedenáct vagónů pro zvláštní účely a pro nostalgické jízdy. Nyní se mu hodí i nejen pro fanoušky kolejové dopravy.

„Důvodem renesance tatrováckých tramvají je aktuálně vyšší potřeba vozidel, protože po městě je značné množství stavenišť. Problémy jsou také s dodávkami některých náhradních dílů, například s měniči výkonu,“ vysvětluje drážďanský dopravní podnik na svých webových stránkách. Běžně má potřebné náhradní díly na skladě, vzhledem k dlouhodobým problémům v přepravě zboží i ve výrobě dílů potřebujících čipy si ale své skladové zásoby vyčerpal.

Dočasné řešení 

Pro fanoušky městské kolejové dopravy jsou podobné problémy určitým způsobem vítaným zpestřením, pro běžné cestující ale mohou představovat problémy.

Tramvaje z Tatry Smíchov totiž nejsou nízkopodlažní, což může mnohým cestujícím znesnadnit nastupování. Dopravní podnik, který tyto historické vozy vyslal na linky 3 a 9, je proto neřadí za sebou. Vypravuje je tak, aby mezi jednotlivými spoji zajišťovanými československými stroji jezdily moderní vozy umožňující bezproblémový nástup vozíčkářům nebo maminkám s kočárky.

Historické tramvaje bude možné v běžném provozu možné potkávat během letních prázdnin, nejpozději by měly uvolnit místo svým moderním nástupcům během podzimu.

close U sousedů info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů Rubrika U sousedů
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.