Čtyři červené autobusy držící za sebou obratně projíždějí prudkými zatáčkami ve tvaru U. Jednu stranu cesty, tak úzké, že se po ní dá jet jen jednosměrně, lemuje skála, na druhé se otevírá dechberoucí výhled na okolní hory, mnohdy s vrcholy pokrytými sněhem, ale také poněkud méně příjemný pohled na prudký sráz hned pod silnicí.

Jiný dopravní prostředek než ony elektrické autobusy, speciálně upravené tak, aby zvládly prudké stoupání (za čtvrt hodiny zdolají výškový rozdíl 700 metrů), se na silnici nedostane. Zájemci toužící po stejné cílové destinaci mají na výběr už jen náročný, minimálně dvouhodinový výšlap. Před vyjetím z parkoviště se řidič zeptal svých cestujících, odkud jsou, a následně podle toho zvolil jazyk nahrávky, která nyní pasažéry vítá v češtině a vypráví podrobnosti o místě, kam směřují.

close Cesta elektrickými autobusy na Orlí hnízdo. info Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková zoom_in Cesta elektrickými autobusy na Orlí hnízdo.

Tím je Orlí hnízdo, proslulé sídlo Adolfa Hitlera v Berchtesgadenských Alpách na pomezí německých a rakouských hranic u města Bertechsgaden. V době vzniku pro běžné smrtelníky nepřístupná stavba, určená jen pro nacistického vůdce a jeho nejbližší. Nyní přetížená turistická atrakce, kterou denně v sezoně navštíví stovky lidí.

Populární mýtus

Orlí hnízdo vzniklo v letech 1938 a 1939 v nadmořské výšce zhruba 1800 metrů speciálně pro Adolfa Hitlera v oblasti, kterou si zamiloval. Hned pod horou ležela obec Obersalzberg, v níž měl Hitler od 20. let své letní sídlo Berghof, z něhož pochází množství známých snímků. Obec byla zbourána hned po válce - celou vesnici plnou vil prominentních nacistů částečně zničily spojenecké útoky, něco při odchodu z místa nacisté a zbytek nechala srovnat se zemí nová bavorská vláda.

close Orlí hnízdo. Někdejší horské sídlo Adolfa Hitlera je nyní turistickým magnetem. info Zdroj: Eliška Gáfriková zoom_in Orlí hnízdo. Někdejší horské sídlo Adolfa Hitlera je nyní turistickým magnetem.

Pro Hitlera nechal dům vysoko v horách postavit jeho osobní tajemník Martin Bormann. „Na rozdíl od všeobecného přesvědčení nebyl Kehlsteinhaus dárkem k Hitlerovým 50. narozeninám v roce 1939,“ upozorňuje nyní jeden z textů, které si lze v Orlím hnízdě o tomto sídle přečíst v chodbě s panely věnovanými historickému popisu stavby.

close U sousedů - Německo info Zdroj: Deník zoom_in U sousedů - Německo Stejné panely návštěvníkům vysvětlují také to, že stavba byla dokončena v rekordně krátkém čase - dělníci zvládli ji i příjezdovou silnici a zejména tunel do hory vedoucí ke zlatému výtahu, který návštěvníky vyváží přímo do budovy, dokončit za sedmnáct měsíců.

Sám Hitler ale nakonec Orlí hnízdo příliš neocenil. „Ve skutečnosti jej navštěvoval zřídka,“ upozorňuje web Orlího hnízda. Jednou z oněch mála příležitostí byly svatební oslavy sestry jeho partnerky Evy Braunové Gretl a jejího novomanžele SS-Gruppenführera Hermanna Fegeleina v roce 1944.

U Hitlera na špagetách

Návštěvníci, kteří tedy dnes směřují na Orlí hnízdo s přesvědčením, že uvidí něco jako Hitlerovu ložnici, by na podobné zážitky měli rychle zapomenout. Díky zásahu poválečného bavorského spolkového prezidenta sice Orlí hnízdo zůstalo stát, dokonce v původním architektonickém stavu (původní je třeba i vnitřní dřevěné obložení místností), bavorská vláda jej ale zpřístupnila pouze v takové podobě, aby se budova nemohla stát lákadlem pro obdivovatele nacistického vůdce.

Zpřístupněný interiér nabízí restauraci, číšníci ke stolům nosí kávu, zákusky či špagety, a tou „nejhistoričtější“ podívanou vevnitř je tak mramorový krb, který Hitlerovi věnoval italský duce Mussolini. Koho zajímá historie místa, víc se o ní dozví v muzeu nacházejícím se u parkoviště pod horou, než přímo ve stavbě na vrcholku.

close Interiér Orlího hnízda nyní slouží jako restaurace. Pohled přitahuje krb, který Hitlerovi věnoval italský duce Mussollini. info Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková zoom_in Interiér Orlího hnízda nyní slouží jako restaurace. Pohled přitahuje krb, který Hitlerovi věnoval italský duce Mussollini.

Zajímavým zážitkem a odkazem na původní obyvatele vily je třeba úvodní jízda zlatým výtahem uprostřed hory. Vejde se do něj najednou několik desítek lidí. „Víš, proč je tak velký? Protože měl Hitler klaustrofobii,“ šeptají si při vstupu do výtahu dvě slovenské turistky.

Z vrcholu hory, na níž Orlí hnízdo stojí, je za hezkého počasí vynikající výhled na Salzburg či jezero Königssee. V půli května leží vedle kamenné stezky, která od budovy vede, zbytky sněhu (Orlí hnízdo je přístupné jen od jara do podzimu). Lidí je zde v sobotní květnové ráno tolik, že na úzkém chodníku vytvořili drobnou zácpu. S návalem turistů je ale potřeba počítat - zájemců je mnoho a Orlí hnízdo je nyní především turistickou atrakcí.

Posezení na zahrádce restaurace u budovy zpestřují černí ptáci se žlutými zobáky, patrně kavčata žlutozobá, kteří se nebojí od hostů žebrat drobky. Čechy a Slováky potěší také setkání s krajany - v podniku pracuje slovenská obsluha. „Odkiaľ ste?“ křičí muž za barem, když od dvou žen, které právě platí, zaslechne slovenská slova.

close Pohled z Orlího hnízda. V polovině května se ještě na místě drží sníh. info Zdroj: Deník/Eliška Gáfriková zoom_in Pohled z Orlího hnízda. V polovině května se ještě na místě drží sníh.

Jiný Slovák ze stejného zájezdu je ze zážitku v Orlím hnízdě trochu zklamaný. „Čekal jsem, že tady bude alespoň nějaká expozice. Restaurace je fajn, výhled krásný, vidět se to vyplatí, ale je z toho masovka,“ svěřuje se šedesátník Andrej.

Bavorská vláda si ale na rozdíl od něj stěžovat na Orlí hnízdo nemůže. Budova vzniklá v nejtemnější kapitole německých dějin se totiž v očích místních „vykoupila“ ze svého nešťastného původu zisky, které díky ní proudí do kasy svobodného státu. „Je z něj turistický magnet,“ psal německý list Welt rok poté, co se Orlí hnízdo otevřelo návštěvníkům. A platí to dosud.

Co vidět v okolí Orlího hnízda

  • Dokumentation Obersalzberg - muzeum nacházející se v místech, kde dříve stávala obec Obersalzberg. Expozice přibližuje venkovské sídlo nacistické smetánky, hrůzy druhé světové války a protinacistický odboj
  • jezero Königssee - jezero je ledovcového původu, loděmi se lze přeplavit ke kostelu sv. Bartoloměje, kolem jezera se projít turistickou trasou (nevynechejte vyhlídku Malerwinkel), vesnice Schönau am Königssee na severním břehu nabízí množství restaurací
  • město Berchtesgaden - malebné město nabízí kostely, královský palác, zajímavá je návštěva místního hřbitova, kde jsou také pamětní desky padlých německých vojáků v 1. a 2. světové válce
  • solný důl Salzbergwerk - celoročně otevřený stále funkční důl nabízí komentované skupinové prohlídky, při nichž se lidé svezou hornickým vláčkem a dvěma skluzavkami a přeplaví se po podzemním jezeře s laserovou show
  • město Salzburg - největší město v blízkosti Orlího hnízda leží už na rakouské straně; rodiště Wolfganga Amadea Mozarta nabízí hrad, na nějž se dá vyjet lanovkou či zámek Mirabell s krásnými zahradami
U sousedů info Zdroj: Deník U sousedů

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.