Na více než 350 polských univerzitách nyní studuje přes 1,2 milionu studentů. Několik desítek tisíc z nich může studovat jen díky systému sociálních stipendií. Nárok na udělení finanční pomoci mají ti, jejichž měsíční příjem na osobu v rodině nepřesáhne 1 294,4 zlotých, tedy 7 250 korun, informoval deník Gazeta Prawna. Jenže to je pouze nárok, o samotné výši stipendií v Polsku rozhoduje univerzita. Ta na ně bere peníze od státu.

Co se děje v Polsku.Zdroj: DeníkPodle Asociace nezávislých studentů je současný systém poskytování stipendií neudržitelný. Vychází ze studie, které se zúčastnilo čtyři tisíce studentů z více než padesáti polských univerzit. Jednalo se většinou o studující ve druhém a třetím ročníku v převážně prezenční formě studia. Více než dvě třetiny z nich studují mimo místo trvalého bydliště.

Odvolaný náměstek ministra zahraničí Piotr Wawrzyk se pokusil o sebevraždu
Skandál s vízy v Polsku. Vysoký vládní politik se pokusil o sebevraždu

„Přál bych si, aby naše zpráva působila jako vystřízlivění a varování pro ty, kdo o nás rozhodují,“ řekl pro deník Gazeta Wyborcza místopředseda Asociace nezávislých studentů Jakub Kruszyński.

Hlavní závěr studie: Hranice příjmu stanovená vládou pro žádost o podporu ani výše uděleného stipendia nemají nic společného s aktuálními potřebami studentů.

Z výsledků totiž vyplynulo, že stále více z nich si neumí představit, že by mohli bez stipendia přežít. Jejich rozpočty tak záplatují tzv. rektorská stipendia udělovaná za kvalitní výsledky a výkony.

Jak to funguje

Současné předpisy v Polsku definují pouze hranici příjmů, která umožní studentovi žádat o podporu ve formě sociálního stipendia, zbytek je na rozhodnutí univerzity. Od října tato hranice činí zmíněných 1 294 zlotých.

Ze studie vyplynulo, že sociální stipendia bývají nejčastěji mezi 900 až 1 300 zlotými, tak to měla více než polovina respondentů. Pouze u každého desátého byla pomoc vyšší než 1 500 zlotých. U pěti procent studentů se pak sociální stipendium pohybovalo mezi 500 a 700 zlotými. Peníze jdou hlavně na pokrytí základních životních nákladů: nájem, jídlo a veřejná doprava.

Tadeusz Rydzyk na archivním snímku
Polský prelát dostal meč legendárního Měška. Jde ale o padělek

Bez této pomoci, jak studenti uvedli, by nemohli chodit do kin a divadel, nemohli by si dovolit mimoškolní stravování, posilovnu nebo nákup zdravých potravin a návštěvy lékaře. Zde je třeba uvést, že finanční spoluúčast pacienta v Polsku je výrazně vyšší v porovnání s Českem a převažuje zde soukromá sféra, kde se za návštěvu nebo výkon platí plná cena.

„Musel bych omezit konzumaci některých hodnotných potravinářských výrobků, například ryb, některých druhů zeleniny, ořechů či tmavého pečiva. A také upustit od návštěv soukromého lékaře,“ uvedl jeden z dotázaných studentů. „Musela bych chodit do práce na poloviční až tříčtvrteční úvazek, což by mi znesnadnilo studium. A asi bych se musela vzdát zeleniny, chození s přáteli za zábavou a psychoterapie. I nákup léků bych omezila,“ odpověděla další.

Protest proti zákazu potratů v Polsku
V Polsku zemřela další těhotná žena. Lékaři se bojí lynče

V diskusi pod článkem na Gazetě Wyborcze si většina čtenářů nebrala se studenty servítky. „Nemůže chodit do posilovny? Tak ať běhá venku a jógu cvičí doma,“ napsala Isia. „Takže na sociálním 1 300 plus na rektorském 1 300, to je 2 600. Asistent na univerzitě ale bere 3 700 zlotých. Myslím, že to není tak zlé,“ přisadila si Juliana.

Přesto 43 procent z oslovených studentů tvrdí, že nebýt sociálního příspěvku, vysokou školu by opustilo. Mezi nejčastějšími stesky byly zdražení potravin a nájemného a nedostatek místa na kolejích. Na ně se letos dostalo pouze 6,3 procenta přihlášených.

Složité papírování

Problémem pro studenty ale nejsou jen sazby stipendií. Požádat o sociální stipendium vyžaduje shromáždit a odevzdat řadu dokladů. Často se dlouho čeká na rozhodnutí a poté na první převod. Každý pátý respondent uvedl, že první suma dorazila po více než dvou měsících.

Jednodušší je to se stipendiem rektora, kde se zohledňují především studijní výsledky. Sazby se zde pohybují v širokém rozmezí: nejčastěji od 500 do 1 300 zlotých.

Žabka. Snímek je z obchodu oblíbené polské prodejní sítě v Tomaszowie Mazowieckim v centrálním Polsku nedaleko Lodže
Levné nákupy v Polsku? Ceny rostou i zde, inflační spirála zrychluje

„Systém stipendií vyžaduje reformu. To bude jedna z hlavních výzev pro nového ministra školství,“ řekl Jakub Kruszyński. Vlastní vizi reformy však studenti nenavrhli. Kopii zprávy plánuje studentská asociace předat novému vedení ministerstva a zaslat ji i všem rektorům. „Vyzýváme k navýšení prostředků na stipendia, ale také k tomu, aby byly sazby realističtější. Mnoho lidí, kteří potřebují podporu, ji nedostane. Velká část ani o pomoc nepožádala,“ dodal.

Důvodem rezignace je pokles počtu přiznaných sociálních stipendií patrný z údajů polského statistického úřadu. Z nich vyplývá, že v akademickém roce 2020/21 získalo podporu 79,4 tisíce studentů, v roce 2021/22 už jen 65,8 tisíce.

U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rubrika U sousedů

V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v PolskuNěmecku a Rakousku.

Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.