Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník

I od Benátek je to do Česka ještě hodně daleko, hodiny jedete jen krásnou krajinou jižního Tyrolska, oblastí, kde se dodnes mluví německy a kterou mnozí Rakušané, včetně některých politiků rakouské extrémně pravicové strany Svobodných, pokládají i po sto letech od konce monarchie za svou. Není tak moc divu, kostely i ráz podhorských vesnic a měst je na obou stranách Alp velmi podobný, jen na té i dnes rakouské straně je o trochu větší pořádek.

Vídeňská kavárenská kultura je už deset let na seznamu světového dědictví UNESCO. Na návštěvě v legendárním podniku Café Hawelka. Rodina majitelů má kořeny v Brně.
Do Vídně na kávu a českou buchtu. Bohémy a štamgasty vystřídali turisté

Přejezd Alp dnes v italsko-rakouském provedení znamená takový "podjezd Alp" sítí tunelů, kterými jsou všechny části Alp, včetně neslavnějšího Brennerského průsmyku, prošpikovány. 

V Brenneru včetně tunelů vlakových. Nádraží, na které se spolu ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století spolu setkávali Mussolini s Hitlerem pořád stojí a vidět i z dálnice.

Rakouská Itálie s palmami

Ta rakouská část Itálie končí směrem k Toskánsku kouzelným městem Riva del Garda na břehu skutečně nádherného přes padesát kilometrů dlouhého jezera Lago di Garda. I tady to ještě v roce 1918 bylo rakouské, i tady se dodnes vedle italštiny mluví německy a na dobu c.k. monarchie tu najdete mnoho památek. I když jste v podhůří Alp a stále ještě hodně na severu, jsou u jezera palmy, fíkovníky vysoké deset metrů a krásné středomořské kvetoucí keře, které u nás „za Alpami“ jsou takové malé pokojové květiny.

Ilustrační snímek
Češka nepřežila pád na horské túře v Rakousku. Zřítila se z výšky 40 metrů

Zatímco při cestě do Itálie se toto poslední „rakouské“ město na italském severu ukázalo být skvělým místem na přenocování, při cestě z Benátek už se nocovat nikde nechce, protože je to do Prahy už „jenom“ něco přes osm set kilometrů.

Kafe vám bez covid pasu nedám

Na kafe se ale přece jen někde zastavit chcete, Salzburk je pro to příliš složitá a dlouhá zastávka a tak jsem zvolil další jezera, tentokrát ta v Solné komoře. Nejsou tak velká jako Lago di Garda, ale svůj půvab mají. Nejen v létě, ale například i v čase Adventu. V této krajině trávil v lázních Bad Ischl ve své císařské vile prázdniny i císař František Josef I.

Já tu také strávil několik dovolených a jednu novinářskou cestu, kdy jsem u jednoho z jezer sledoval před lety zatmění slunce. Speciální rakouské pivo vyrobené k této události ještě doma mám. 

Také kvůli těmto vzpomínkám jsem zabočil z dálnice a po pár kilometrech zastavil u jednoho z jezer na odpolední kávu u jezera před poslední dávkou cesty ku Praze. Usedli jsme kousek od břehu ke stolu v kavárně a přišla číšnice. „Můžete mi prosím ukázat covid pasy?“ zeptala se nás. 

Brněnská umělkyně Kateřina Šedá vytvořila v domově seniorů v dolnorakouském Hainfeldu instalaci s názvem Herzlich willkommen.
Rakouský domov seniorů udělal pro klienty zmenšeniny jejich rodných domů

My se ženou jsme měli dvě dávky a dva týdny po prvním očkování a covid pasy v mobilu a nás v kavárně sedět nechala. Ale syna s partnerkou, kteří měli jen jednu dávku a covid pasy u sebe neměli, slušně, ale důrazně vykázala. 

Ruku na srdce, kde v Česku by se vám něco takového stalo. To je možná důvod, proč u nás zase covid řádí a v Rakousku ne a proč Rakušané dál uvolňují a my zase přivíráme.

Rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.