U sousedůU sousedůZdroj: Deník

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Evropské unie jen o necelé tři roky později než Česká republika, Slovensko, nebo Estonsko. Ale do Schengenu, evropského prostoru volného pohybu a bez skutečných mezistátních hranic, se nedostaly ani po patnácti letech snažení. Česku, Slovensku nebo Polsku to pro srovnání trvalo pouhé tři roky a od roku 2007 součástí Schengenu jsme.

Na Radě ministrů vnitra EU to ale tento týden vypadalo poprvé pro Bulhary a Rumuny skutečně nadějně.

Stejně jako Chorvatsko dostaly i tyto dvě země do Evropské komise potvrzení, že jsou technicky připraveny na vstup do Schengenu, jehož se stanou novou hranicí.

Hraniční přechod mezi Chorvatskem a Slovinskem - Automobily na hraničním přechodu Bregana mezi Chorvatskem a Slovinskem, 8. prosince 202
Od ledna bez hraničních kontrol. Chorvatsko se stane členem Schengenu

Jenže málo platné, o rozšíření Schengenu hlasují členské země EU a musí se na rozšíření o další členy jednomyslně shodnout. Předsednická Česká republika v osobě ministra vnitra Víta Rakušana svoji roli tentokrát nezvládla. Možná i proto, že Praha už několik měsíců marně řeší migrační problém s Bratislavou a drží proto uzavřenou svou zelenou hranici s bývalou druhou součástí společného státu. Což je prostě ostuda.

Další ostuda nastala právě na zasedání ministrů vnitra, kde ze třech zemí prošlo do Schengenu jen Chorvatsko, které přitom vstoupilo do EU jako zdaleka poslední a to 1. července 2013. Jenže do Chorvatska k moři, a navíc autem, jezdí každé léto statisíce občanů dalších zemí EU.

Od Německa, přes Nizozemsko, po Skandinávii a Česko. No a všem těmto lidem vstup Chorvatska do Schengenu ušetří čekání ve frontách na hranici. Chorvaté tak do Schengenu prošli i přesto, že právě přes ně vede jedna z hlavních migračních balkánských tras a jejich vnější hranice je nekonečně dlouhá a vede i horami.

Testování na koronavirus v Německu, březen 2022
Německo svírá covid silněji než Česko. Mnohá omezení proto platí

Do Bulharska se k moři létá a do Rumunska se k moři, z mně neznámého důvodu, ze zahraničí prostě nejezdí. Takže tyto země znovu „ostrouhaly“. Proti vstupu Bulharska bylo kvůli údajné „balkánské“ korupci na hranicích Nizozemsko a Rakousko. Ale Rumuny k vstupu do Schengenu nepustili právě a jen Rakušané. Zdůvodnění bylo podivné a různorodé, třeba že z Rumunska je moc převaděčů.

Velvyslanec odjel

Odveta na sebe nenechala dlouho čekat. Rumunsko stáhlo z Vídně velvyslance. Rumunský ministr energetiky Razvan Nicolescu prohlásil, že Rakousko by mělo vyplácet Rumunsku v přepočtu pět miliard korun měsíčně odškodné. V Rumunsku se mluví o bojkotu rakouských společností, od Billy, přes OMV až po tamní filiálku banky Erste. Není ale Rakušan jako Rakušan.

Prezident Alexander van der Bellen vyjádřil s vetem nesouhlas, protože Rakousku podle něj v ničem nepomůže. „Vidím jen, že jsme si na evropské úrovni vysloužili mnoho nevole,“ uvedl prezident. Na výsledku to ale nic nemění. Rumuni to musí zkusit znovu. Nejdřív za rok. To se snad už Rakousko zachová férověji.

Rubrika u sousedů
Co se děje v Rakousku.Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.