Pod zemí se nacházel poklad. Malé středoslovenské město Banská Štiavnica se pyšní dlouhou a zajímavou historií, spjatou zejména s těžbou drahých kovů. Kopáči zde ložiska objevili už před staletími a svého času město patřilo v těžbě stříbra k evropské špičce.

Dnes je známé především jako oblíbená turistická destinace. Návštěvníky sem lákají nejen těžební dějiny a spousta muzeí, ale také malebné centrum plné historických budov. Jsou tak cenné, že se historické město v roce 1993 ocitlo na seznamu UNESCO.

Požár v Banské Štiavnici, 18. března 2023
Požár v Banské Štiavnici: Situace je stabilizovaná, pomoc nabízí i Česko

Jenže v sobotu 18. března postihla slovenskou perlu katastrofa. V centru řádil požár. Výsledkem je sedm poničených historických budov, mezi jinými známá Banka lásky či prostory Slovenského báňského muzea. „Lidé a hasiči z ohrožených budov Státního báňského archivu, Slovenského báňského muzea či Galerie Jozefa Kollára vynášeli a zachraňovali cennosti,“ stojí v popisu sbírky na záchranu budov na webu Donio.

Co se děje na Slovensku.Co se děje na Slovensku.Zdroj: DeníkPřestože na obnovu poničených objektů se kromě této rozjelo i několik dalších sbírek a pomoc do Štiavnice míří i ze zahraničí, obnova potrvá celé roky. Nejkatastrofičtější scénář možného dalšího osudu historického města nabízí případ jiné slovenské památky, kterou ničily plameny - hradu Krásna Hôrka. Proč začalo hořet, zatím není jasné. Policie událost vyšetřuje jako obecné ohrožení.

Pomohou i Češi

Nyní to ale s Banskou Štiavnicou vypadá optimisticky. Třeba na zmíněném portálu Donio už dárci na záchranu města přispěli v přepočtu přes tři miliony korun. Veřejnou sbírku zakládá i štiavnický magistrát a peníze slíbil i stát, přičemž v následujících dnech se má ve městě odehrát speciální zasedání vlády, ze kterého by mohla vzejít i konkrétní částka. O příspěvek budou zástupci města žádat také Evropskou unii a UNESCO. Základní umělecká škola, která sídlila v jedné z poničených budov, má zatím náhradní prostory. 

Požár v Banské Štiavnici, 18. března 2023Požár v Banské Štiavnici, 18. března 2023Zdroj: Profimedia

Kromě peněz přicházejí také nabídky pomoci s restaurováním poškozených předmětů. Třeba český ministr kultury Martin Baxa přislíbil, že se od tohoto týdne přímo na místě zapojí do prací odborníci z Národního muzea, v jehož laboratořích by později mohli zkušení restaurátoři poškozeným předmětům vdechnout nový život.

„Budou zjišťovat rozsah poškození mineralogické sbírky. Expozice obsahovala asi 26 tisíc předmětů. Mnohé z nich poškodil požár nebo voda při hašení,“ upřesnil příští činnost českých odborníků slovenský portál Aktuality.

I přesto se ale jedna z nejcennějších slovenských historických lokalit bude s následky plamenů potýkat ještě dlouho. Části budov jsou totiž nevratně poškozené. „Při větru hrozí pád odhalených komínů, částí střech. Z Růžového domu zůstalo jen torzo bez stropů,“ prohlásili zástupci města.

Všichni si sice oddechli, že aktuálně podle posudků odborníků není nutné žádnou z postižených staveb bourat, všechny ale potřebují minimálně nové střechy a pořádné odvětrání, neboť jimi prolézá vlhkost z vody, kterou hasiči hasili plameny. 

Požár v Banské Štiavnici, 18. března 2023
Památky UNESCO v plamenech. V Banské Štiavnici vyhořelo sedm domů

Přes všechny problémy vedení města věří, že se Štiavnica opět postaví na nohy. „Ať to stojí cokoliv, Štiavnica si to zaslouží. Není jen slovenská, je světová,“ podotkla primátorka Nadežda Babiaková podle portálu TV Noviny s tím, že do pondělí 27. března chce sepsat potřebné náklady.

Trpká zkušenost

Kdy konkrétně Štiavnica „povstane z popela“, si ale zatím netroufá odhadnout nikdo. Slovensko má totiž s obnovou ohněm poničených památek špatné zkušenosti. V roce 2012 zachvátil rozsáhlý požár hrad Krásna Hôrka. Jedenáct let poté však památka stále připomíná staveniště. „Ministryně kultury Natália Milanová přiznala, že termín definitivního dokončení oprav není možné stanovit,“ uvedl web Brainee. Aktuálně se ale mluví o tom, že poslední práce by snad mohly skončit příští rok.

Požár hradu vypukl poté, co si na svazích pod ním místní děti hrály s cigaretami. „Plameny zničily celou střechu hradu i krovy. Podařilo se zachránit devadesát procent sbírek. Předběžné škody ale představovaly kolem osm milionů eur,“ připomněl web Brainee. 

Požár hradu Krásna Hôrka v březnu 2012:

Zdroj: Youtube

Stejně jako v případě Štiavnice i po požáru hradu následovaly prohlášení o nutnosti pomoci a nabídky pomoci i ze zahraničí, ve skutečnosti se ale veškeré opravy začaly protahovat. Komplikovala se výběrová řízení na rekonstrukci a nakonec chyběly i peníze. Spolu s tím se neustále posouval termín znovuotevření hradu. Optimistickou vyhlídku na rok 2014 nahradil termín 2018, hrad ale není opětovně zpřístupněný dosud.

Zatím se mluví o letošním podzimu, zda to konečně „klapne“, si ale nedokážou troufnout tvrdit ani ti nejodvážnější. A mnozí tomuto termínu vůbec nevěří. „Sleduji deset let, jak se situace vyvíjí. Nevěřím, že v roce 2023 bude hrad otevřený. Z hlediska legislativy a zejména byrokracie to nepovažuju za reálné,“ prohlásil třeba loni při desátém výročí požáru starosta nedalekého Krásnohorského Podhradia Peter Bollo. 

Předseda vlády Slovenska Eduard Heger hovoří s novináři 7. února 2023. Ilustrační snímek
Slovenský premiér Heger končí v Matovičově hnutí. Stal se lídrem Demokratů

I po zpřístupnění části hradu se navíc ještě budou dokončovat práce na takzvaném Horním hradě - a ty by měly skončit o rok později. Plány na novou podobu Krásné Hôrky jsou velkolepé. „Po rekonstrukci bude přívětivější, pohodlnější a muzeum bude více orientováno na návštěvníky. Připravujeme provoz hradu ve dvou zónách - se vstupenkou a bez ní, díky čemuž vzniknou na hradě odpočinkové zóny, které jeden z našich nejkrásnějších hradů přetvoří nejen na vynikající muzeum, ale také místo oddechu a příjemných setkání,“ popsal web Muzea Betliar, pod které památka spadá. 

Rubrika U sousedů

U sousedůU sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata.

Přejeme hezké nedělní počtení.