Šokující průzkum ukázal, že si většina Slováků přeje vítězství Ruska

Co se děje na Slovensku.Zdroj: Deník

O tom, že Slovensko je jako země poměrně názorově polarizované, se mluví dlouhodobě. Jak velmi, a co Slováky aktuálně trápí či jaké jsou jejich názory, si za cíl klade zjistit i projekt Ako sa máte, Slovensko? „Série výzkumů od prvních dní pandemie mapuje měnící se postoje lidí k důležitým společenským otázkám. Zkoumá chování lidí na Slovensku, jejich život a motivace. Ambicí je také sledovat změny postojů lidí v dalších společenských otázkách, které budou důležité i v době po pandemii,“ oznamuje oficiální webová stránka projektu.

Výsledky nejnovějšího průzkumu ovšem byly překvapivé. Na dotaz, ve kterém měli odpovídající vyjádřit názor na to, jak chtějí aby skončila válka na Ukrajině, totiž podle zjištění slovenského Denníku N většina lidí odpověděla, že si přejí vítězství Ruska. Ještě v dubnu přitom průzkum ze stejné série ukazoval, že konflikt v sousední zemi posunul Slováky spíše geopoliticky k západním zemím.

Jasné vítězství

Názory Slováků na to, jak by měla dopadnout válka na Ukrajině, měla v nejnovějším průzkumu konkrétně zjišťovat otázka, kde odpovídající volili na škále, kde číslo 1 znamenalo přání jasného vítězství Ruska, a naopak číslo 10 jasného vítězství Ukrajiny. „Až pětina dotázaných si přeje jasné vítězství Ruska. Celkově se pak na škále na stranu Ruska přiklonila více než polovina respondentů. Přibližně 18 procent lidí odpovědělo, že neví,“ informuje slovenská stanice Markíza.

Znásilňování i mučení. Rusko na Ukrajině páchá válečné zločiny, potvrdila OSN

Podle informací slovenského magazínu Trend se tak na stranu Ukrajiny přiklonila jen třetina účastníků výzkumu. Šlo většinou o voliče hnutí OĽANO (vládní strana Igora Matoviče), SaS (vládní strana v jejímž čele je bývalý ministr hospodářství Richard Sulík) a mimoparlamentní strany PS. Naopak vítězství Ruska si většinou přejí voliči strany SMER-SD Roberta Fica a krajně pravicových uskupení.

Mezi lidi, kteří by si přáli, aby v konfliktu na Ukrajině zvítězilo Rusko, patří ale i důchodce Jan ze západu Slovenska. Zmíněného průzkumu se neúčastnil. „Věřím, že Putin nešel na Ukrajinu jen tak. Musel zasáhnout,“ vysvětlil muž svůj názorový postoj Deníku.

Jediným slovenským regionem, kde převažují příznivci ukrajinského vítězství, je dle průzkumu Bratislava. Napadené Ukrajině rovněž přejí lidé s vyšším vzděláním, naopak Rusku straní lidé s nižším vzděláním. Zveřejnění výsledků průzkumu způsobilo bouři i na sociálních sítích.

O výzkumu psala například i stránka slovenské policie, zaměřená na boj s hoaxy a dezinformacemi. Ta zdůraznila, že jasné vítězství Ruska si přeje téměř 21 procent respondentů, jasné vítězství Ukrajiny necelých 20 procent respondentů, a ostatní se pohybují na škále mezi těmito dvěma body. Komentující pod příspěvkem často upozorňovali na to, že ve výsledcích průzkumu se objevuje jasný vzorec, kdy se k ruskému vítězství přiklání voliči dlouhodobě proruských a krajně pravicových stran z chudších regionů, navíc velmi často jde o odpůrce očkování proti koronaviru.

Situace na bojišti se mění

Jak upozorňuje analýza slovenské televize Markíza, v hodnocení na první dojem šokujících výsledků průzkumu je ale potřeba přihlížet například i k tomu, že odpovědi byly shromažděné počátkem léta. „Bojová situace na Ukrajině se od začátku ruské invaze dynamicky měnila. Jistá čast populace má přitom tendenci přiklonit se na stranu silnějšího nebo toho, kdo má aktuálně navrch,“ uvádí web televize s odvoláním na vyjádření odborníků.

K výsledkům aktuálního průzkumu také zřejmě přispívá ruská dezinformační kampaň, která je na Slovensku velmi aktivní. Proruská jsou vyjádření právě i zástupců slovenských stran SMER-SD či ĽSNS, tedy stran, jejichž voliči odpovídali v průzkumu ve prospěch ruského vítězství. „Už v týdnech před invazí na Ukrajinu Rusko na Slovensku posilovalo narativ proti NATO. Nejaktivnějšími jednotlivci, kteří rozšiřují politicky motivované dezinformace jsou politici Robert Fico a Ľuboš Blaha ze SMER-u, Marian Kotleba z ĽSNS a Milan Uhrík a Milan Mazurek ze strany Republika, která se oddělila od ĽSNS,“ uvedl v analýze pro Visegrad Insight politolog Grigorij Mesežnikov.

Noční můra Rusů: Mobilizaci se brání. Raději si zlomí ruce, nebo volí vězení

Podle Mesežnikova tito politici dlouhodobě zpochybňují prozápadní orientaci Slovenska a pozitivně hodnotí současnou politiku Ruska.

Tyto okolnosti jsou ale známé již delší dobu, a proto výsledky současného průzkumu zaskočily i odborníky. Průzkum z dubna ze stejné série totiž ukázal, že tehdy si většina Slováků přála, aby země více spolupracovala se svými západními partnery. „Méně než polovina lidí na Slovensku (46 procent) si myslí, že by se Slovensko mělo snažit o geopoliticky vyváženou pozici mezi Ruskem a Západem. Oproti situaci po anexi Krymu v roce 2014 významně vzrostl podíl těch (na 39 procent), kteří jsou přesvědčeni, že Slovensko by mělo stát na straně Západu. Jen 9 % považuje Rusko za spojence Slovenské republiky. Geopolitickou orientaci na Rusko preferují spíše respondenti, pro které je těžké vyjít s rozpočtem domácnosti, ti, kteří ohledně informací o politice a světě důvěřují více známým než médiím,“ informoval web projektu Ako sa máte, Slovensko? dva měsíce po začátku války na Ukrajině.

U sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.