Na prosincovém summitu Evropské unie, kde bylo dosaženo dohody o snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, se do závěrů dostalo, že členské státy mohou k dosažení tohoto cíle použít nejen obnovitelné zdroje, ale i „přechodné technologie“, a to včetně elektráren na zemní plyn. Premiér Andrej Babiš tehdy považoval tuto zmínku za svůj osobní úspěch. „Bez plynu vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí. Byl to boj, ale povedlo se,“ uvedl.

Jenže není plyn jako plyn. Ten zemní je podle EU klasické fosilní palivo, byť pro ovzduší méně škodlivé než uhlí, a nezaslouží si proto finanční podporu. Je tu ale ještě biometan a možnost výroby elektřiny a tepla v bioplynových elektrárnách. Ty zpracovávají biomasu, včetně odpadu.

Bioplyn proto podporu z fondů EU má. Český plynárenský svaz plánuje, že by v plynárenské síti mělo být za deset let půl miliardy kubíků biometanu, z něhož 40 procent by bylo vyrobeno při likvidaci odpadu.

Biometan je čistější

Už dnes jsou po Česku stovky bioplynových stanic. Ta největší v cukrovaru Dobrovice má elektrárnu 15 MW a téměř desetinásobný výkon v podobě dodávek tepla. Biometan v bioplynové stanici v Rapotíně u Šumperka vyrábí z odpadu už víc než rok. Do deseti let by pak v ČR mělo vzniknout víc než sto takových výroben biometanu. Látka je ekologicky čistší než zemní plyn a má jen o něco nižší výhřevnost.

Zelená pro EvropuZdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.