Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jednala v noci na pátek v Bílém domě s americkým prezidentem Joe Bidenem. Důvodem setkání nebyla podle diplomatických zdrojů jen krize na hranicích Evropské unie s Běloruskem, ale něco ještě mnohem vážnějšího. A to podle amerických zpravodajských zdrojů připravovaná invaze ruské armády na Ukrajinu. 

Polští vojáci na hranici s Běloruskem. Ilustrační snímek
Krize na hranicích. Běloruští vojáci se snažili do Polska vytlačit migranty

Nápor migrantů organizovaný autoritářskou vládou v Minsku může být podle amerických zpravodajských zdrojů jen kouřovou clonou, která má odpoutat podrobnost od příprav rozsáhlého vojenského útoku Ruska na Ukrajinu.

Sankce EU a USA proti aerolinkám

Ve Washingtonu po jednání s Bidenem oznámila Leyenová, že Evropská unie už v pondělí vyhlásí další velice tvrdé sankce nejen proti Bělorusko, ale zřejmě také proti aerolinkám, které se na přepravě tisíců migrantů do Minsku ve spolupráci s běloruským režimem podílejí. Mluví se v této souvislosti nejen o ruském Aeroflotu, běloruských aerolinkách, ale také o tureckých aerolinkách, které se mají na leteckém přesunu mnoha tisíc migrantů do Minsku podílet.

Evropská unie se je chystá vyhlásit za organizace spolupracující na obchodu s lidmi a tvrdě postihnout. Jak Brusel, tak Washington totiž považují chování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka za hybridní válku.

Běženci na bělorusko-polské hranici
Není cesty zpět. Běženci promluvili o násilí na bělorusko-polských hranicích

"Naprosto sdílíme pohled, že je to hybridní útok autoritářského režimu, který se snaží destabilizovat demokratické sousedy," řekla podle agentur von der Leyenová. "Nezafunguje to. Budeme bránit naše demokracie," dodala s tím, že nové sankce by mohly začít platit počátkem příštího týdne. Tyto sankce by mohly vstoupit v platnost koordinovaně se sankcemi vyhlášenými z podobných důvodů i Spojenými státy.

USA varovali EU před ruskou agresí

Současně s tím s projednáním společného postupu proti Bělorusku se Leyenové dostalo podle zpráv, které se objevily v amerických médiích, významného varování, že podle zjištění tajných služeb USA a dalších zpravodajských informací je migrační krizi na Běloruské hranici zřejmě jen zástěrkou před připravovanou invazí Ruska na Ukrajinu.

Litva, Lotyško a Estonsko daly přitom už v minulých dnech společným prohlášením citovaným agenturou Reuters najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt.

Migranti nejen z Blízkého východu poblíž běloruského města Grodno na hranici s Polskem 8. listopadu 2021
Hybridní útok? Migrační krize je hrozbou pro celou EU, míní polský premiér

Podle agentur Bloomberg jsou u hranic s Ukrajinou pozorovány významné pohyby velkých ruských vojenských uskupení, které tam nejsou za normálních okolností umístěny. „Vzhledem k tomu, že Washington pozorně sleduje hromadění ruských sil u ukrajinských hranic, američtí představitelé informovali evropské protějšky o svých obavách z možné vojenské operace,“ píše americká agentura. 

Bloomberg však uvádí, že není jisté, zda chce Rusko jenom těmito přesuny jednotek vyvolávat napětí a dávat najevo připravenost k použití síly, nebo zda se jedná o skutečnou přípravu k útoku.

Podle ruského diplomata při OSN citovaného agenturami se Moskva nechystá k invazi na Ukrajinu - pokud k tomu nebude Kyjevem vyprovokována. Důvodem pro ruský útok na Ukrajinu mohou být podle některých vojenských analytiků ukrajinské nákupy a použítí moderní vojenské techniky, včetně útočných dronů. To může změnit poměr sil na frontě na východní Ukrajině v neprospěch proruských separatistů.