„Co se týče o možné vojenské pomoci, zdroje nejsou nevyčerpatelné. Pokud neinvestujeme i do obranného průmyslu, tak se nebudeme moci pohnout dále, ani při naší vlastní obraně. Podpora Ukrajině se vyčerpává i z hlediska podpory veřejnosti, na Slovensku patrně nejvíce,“ uvedla Čaputová.
Podle Čaputové je většina Slováků i nadále nakloněna přijetí uprchlíků z Ukrajiny, většina si ale rovněž myslí, že jejich život se příchodem běženců zhoršil.

„Dezinformace a dezinterpretace jsou využívány k tomu, aby snížily veřejnou podporu pro kroky, které jako země děláme. I díky tomu narůstá rozdíl mezi rozhodnutími, které jako stát děláme, a postoji našich občanů,“ řekla slovenská prezidentka.
Slovenský premiér Eduard Heger připomněl fenomén ruské propagandy, a to také v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. „Slovensko patří na západ a vždy patřilo, geograficky, mentálně, ekonomicky,“ řekl Heger v projevu na konferenci. Ocenil spojence, kteří vyslali své vojáky a techniku na Slovensko v rámci posílení východního křídla NATO; tamní mnohonárodní bojové jednotce velí Česká republika.
Zemi čekají předčasné volby
Čaputová uvedla, že v zemi stoupá riziko ztráty společenské podpory pro zahraniční politiku. Budoucnost zahraniční orientace Slovenska se v souvislosti se zářijovými předčasnými parlamentními volbami stává podle ní patrně nejdůležitějším tématem svého druhu od druhé poloviny 90. let, kdy země na rozdíl od svých sousedů vypadla z první vlny rozšiřování NATO. Strany nynější proevropské a proatlantické vlády premiéra Hegera by podle průzkumů už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně.

Slovenská prezidentka za důležité označila potřebu neustále vysvětlovat lidem význam pomoci Ukrajině, a to také nejen v souvislosti s obranu hodnot, ale i bezpečnostních a ekonomických zájmů Slovenska.
Mezi slovenskými politiky nepanuje shoda ohledně vojenské podpory Ukrajině. Projevilo se to také při nedávném rozhodnutí země předat Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29.